16. října 2007 v 3:18
|
Ubytování v hostelu proběhlo hladce. Máme s Míšou dvoják, takže neřešíme problémy jako Zuzka, která bydlí ještě s dalšíma třema lidma. Dala si k nám notebook, jelikož ty lidi prý vyhlížejí divně a navíc se pokoj nedá ani pořádně zamknout.
Zařízení a vůbec úroveň hostelu nic moc, no kdo z vás někdy v nějakém bydlel, tak si to umí představit. Kufry jsme táhly do druhého patra po schodech, nemají výtah. Takže než jsme je vyrvaly nahoru, byly jsme propocené od hlavy až k patě.
Po příchodu na pokoj nás vyšokovaly obří můry. Ještě před odletem jsme věděli, že se v Sydney přemnožily, ale že jich tu bude tolik , to jsme netušily. Po pokoji jich poletovalo asi 20. Opravář právě spravoval okno, jelikož vůbec nešlo zavřít. Po opravě jsme většinu můr vyhnaly a okno od té doby neotvíráme. Po ulicích je můr totiž taky víc než dost, takže o další v pokoji fakt nestojíme.
Bylo nám doporučeno jít spát nejdřív v pět odpoledne, takže jsme daly sprchu a vyrazily k Opeře. Bylo teprve 10 hodin a my už byly totálně unavené a ospalé. Takže jsme se dva kilometry ploužily mezi mrakodrapy. Ulice jsou tay nějak víc špinavější a obchody ne tak čisté jako u nás. Ale zase je tu dost zeleně. Palmy a kytky.
Zašli jsme omrknout místní levné supermarkety. Hlady neumřeme, až na mléčné výrobky je to tady sice dražší než v Česku, ale zase ne nějak drasticky
Když jsme konečně uviděly Operu, tak jsme si jen řekly: hm, pěkná.Únava dostoupila vrcholu, takže jsme to vzaly nejkratší cestou na hostel, udělaly si jídlo a kolem 4 konečně padly do postele a spali dalších 14 hodin.
Teď je u nás momentálně 11:11 a sedím na netu v agentuře.Je tady zdarma, tak aspoň ušetříme pár dolarů za internetovou kavárnu.
Venku je 30° a fouká vítr. Jak je u vás? :-) Za chvíli vyrazíme pro australskou simku a taky asi vyřídit si účet v bance. No a pak jsme se rozhodly, že si uděláme výlet lodí. Platí na ní taky místní lítačka - Red travel pass za nekřesťanských 33 dolarů na týden. Koupit jí musíme, bude se teď hodin, až budeme objíždět byty. No a my se pořád ještě plně neaklimatizovaly, tak si zlepšíme náladu malým výletem.
Takže tímto se s vámi zatím loučím. Zítra je od 4 uvítací schůzka v agentuře, tak zase něco napíšu.
Ahoj Evicko,stejne jako Vaca mam skluz,takze mi trvalo nez jsem si precetl vsechny tvoje zazitky nejen z Australie. Tenhle blog ti chci pochvalit stejne jako tvoje psani. Neni to nudne a dlouhe,ale naopak zajimave a poutave. Kdyz to tady procitam,tak jsem zjistil,ze ti docela zavidim.Skoda,ze jsem na tyhle veci srab..mejte se tam s Misou jak nejlip umite a hlavne piste dal