Prosinec 2007

Royal National Park III

30. prosince 2007 v 0:11 Austrálie
V sobotu jsme se opet vypravili do Royal National Parku. Jeste porad zbyva par mist, ktera stoji za to navstivit. Tentokrat jsme vyrazili jen ve dvou, Misa marodi s hnisavou anginou :-(

Jeli jsme zase o neco jizneji, nasim cilem bylo vykoupat se na Garie beach a videt Eagle Rock (skala ve tvaru orla) a Curracurrong (vodopady padajici do more). Nektere zdejsi nazvy mist jsou dost zvlastni. Na techto mistech zili Drahawal people, jeden z Aboriginckych kmenu. Priste pojedeme omrknout jejich malby na skalach.

Zacatek trasy vedl bushi se vzrostlymi stromy.
Cim blize k mori, tim nizsi porost.
Podarilo se mi vyfotit peknou agamu
Konecne Eagle Rock
Vodopady....
co by nekteri neudelali pro peknou fotku......
Tak tam dolu na tu plaz jsme se chteli dostat....docela sranda.
a povedlo se!
Zpatky do toho kopce se nam nechtelo ve vedru ani nahodou. Tak jsme sli po silnici a cestou mrkli z Governor Game Lookout
Zpatky do Sydney jsem ridila.......porad se drzim nejak moc vlevo. Jinak to docela ujde. Ale porad jsem mirne vystresovana.....Triproude silnice nemam rada ani v Cesku. Natoz tady.
Timto se na par dni loucim. Dnes (tj. nedele) mame mensi party u nas doma, jelikoz magor (tedy
nas pan domaci) odleta pryc. V pondeli jdu do skoly a pak vecer jdeme omrknout ohnostroj k Opere. Takze pisnu asi az koncem tydne.

Varhanní koncert v The Town Hall

29. prosince 2007 v 23:41 Austrálie
Zuzky spoluzacka zjistila, ze se v patek kona v The Town Hall (nadherna goticka radnice) koncert vazne hudby.
Town Hall
Tak jsme se vsichni krome Misi, ktera marodi, hodili do gala a vyrazili. Koncert se skutecne konal, byl i zadarmo, lec jednalo se o predstaveni mladych nadejnych varhaniku....Kazdy rok se ze totiz kona tzv. Young Organist´s Day. Takze jsme hodinu a pul poslouchali hru na obri varhany z roku 1890. Maji 9 000 pistal, nejvyssi meri temer 20m.
Po koncertu jsme se sli projit do nejstarsi casti Sydney, The Rocks. Moc jsme od toho neocekavali. Pravem. Aspon jsme nebyli zklamani. Opravdu neni o co stat.
Taky jsme zasli vyfotit vanocne nazdobene nejdrazsi, nejkrasnejsi a nejznamejsi nakupni centrum v Australii, ktere je umistene v Queen Victoria Building (QVB).
Obri vanocni stromecek je ozdoben ozdobami vyrobene firmou Swarovski. "Koreny" ma zapustene v prizemi a hvezdu az v kopuli.
Posledni vanocni fotka :-)

Royal National Park II

29. prosince 2007 v 8:12 Austrálie
Na australsky Boxing Day (cili na Stepana) opet nase trojka (tj. ja, Misa a Michal) vyjela do Royal National Park. Tentokrat ne do Bundeeny vlakem, ale autem do Wattamolly. Odtud jsme meli naplanovanou kratsi trasu po pobrezi (Coast track) v delce asi 10km.

Pocasi vyslo nadherne. 26stupnu, slunicko a beranky na modre obloze. I organizacne to bylo lepe osefovane nez minuly tyden, takze jsme se neprodirali buší, ale celou cestu slapali po pesinach ci po utesech.
Cerveny oddil na pocatku cesty
Za celou dobu jsme potkali pouze 4 vypravy podobnych nadsencu. Z toho dve byly ceske....Jedna slecna se nas ptala na cestu, samozrejme spustila anglicky. Tak jsme se bavili v anglictine a na zaver nam vsem bylo jasne, ze jsme vsici Cesi. Prizvuk se proste neda preslechnout. Takze jsme presli do cestiny......

Koupani v cilovem miste Marley Beach jsme vzdali.
Byly velke vlny a spoustu ras. Takze jsme se rozhodli smocit v Little Marley Beach. Teda vlastne se odhodlal jen Michal, docela studene foukalo, tak jsme se s Misou vyhrivali na kamenech. Michal prisel z vody po minute, neco ho zahlo. Pry to potom nekolik hodin palilo. Vyskakaly mu pupinky. Vyfotili jsme ty mrchy a z netu zjistili, ze se jednalo o mechyrovku portugalskou, neni to meduza, ale trubýš.
Nekdy se taky nazývá portugalská galéra a rozšířeným ve všech teplých mořích včetně Středozemního. Jde o trubýše vzdáleně příbuzného medůzám, jehož žahavá vlákna se táhnou od průsvitného vaku plovoucího na hladině do vzdálenosti až 30 metrů. Na takovéto setkání lze doplatit i životem -jed žahavých buněk trubýše bývá v literatuře přirovnáván k jedu kobry. Vice zde .Setkani s jednim tvoreckem popisoval Michal jako kdyby strcil ruku do kopriv.
Stavili jsme se i v informacnim stredisku v Audly, nabrali mapy a letacky. A taky se bavili pohledem na Oziky, kteri brazdili reku Hacking River na lodickach a slapadlech. Voda vubec netekla a navic na vetsine plochy rostliy rasy....kazdopadne je to REKA! takze pro Australany duvod k radosti a nadseni. Trochu nam to pripomnelo ceske reky....
Zpatky jsme vyrazili asi ve ctyri. Mam za sebou nekolik prvnich australskych kilometru stravenych na miste ridice!
Bez nehody :-) Zacala jsem se pripravovat na velke breznove cestovani po Australii. Nejvetsi problemy rizeni vlevo? Ani ne tak razeni levickou, jako spis misto blinkru pustene sterace........jo a kdyz chcete doprava, packu davate dolu. musela to byt pro okolni ridice sranda. blizi se k nim auto se zapnutymi steraci, ukazuje vpravo a jede vlevo....nastesti po spravne strane vozovky.... tak moc jsem se soustredila na jizdu vlevo, ze jsem byla jednou dosti ostre upozornena, ze jedu temer pangejtem.......Prvni krizovatku jsem projela v pohode, ani mi neprislo divne se radit do jineho pruhu.
Spis mi trochu vadilo, ze jaksi maji nektere dopravni znacky jine...treba nejvyssi povolena rychlost versus doporucena apod. A take ze se jizdou z pripojovaciho pruhu dostanete do nejrychlejsiho /tady tedy praveho/ pruhu. Zvlastni system.
vice fotek zde

Stedry den :-)

25. prosince 2007 v 2:42 Austrálie
Je 25.12. 12.26 odpoledne, Bozi hod vanocni. Prve jsme vstali a rozkoukavame se z vcerejsi oslavy Stedreho dne.

Rano jsme s Michalem sjeli nakoupit vse potrebne, naobedvali se a sli si zaplavat. Ve dve jsme rozporcovali krutu a vyzvedli Misu a Zuzku na zastavce. A zacaly velke pripravy. Vyroba zeleninoveho a ovocneho salatu, kurecich nudlicek, studenych taliru, vareni brambor, uprava a uklid bytu. K piti jsme meli ruzne druhy australskeho piva (taky jsem koupila zazvorove pivo, ale to chutna jak zazvorova limonada) a vina.
Kolem pate jsme se konecne vsichni sesli. Nase vanocni skupinka.
Zleva Bertrand, ja, Michal, Misa, Marek, Rob, dole potom Zuzka a Leo.

Kruta se povedla :-) I kdyz to byla moje premiera.
Bertrand se tvaril trochu nechapave na svoji porci
Zuzce se to take zdalo trochu moc....
Vrhli jsme se na jidlo a hlavne Leovi moc chutnalo. Snedl ctvrtku kruty....on neji, ale zere!!!
Hrozne jsme se prejedli, tak jsme se sli projit na plaz.
taky jsme hrali fotbal a bylo to pekne maso....

Po navratu jsme hrali ruzne hry a taky jsme nacali slivovici, aby Korejec, Francouz a Anglican ochutnali. Robovi i Leovi moooc chutnala. Rob porad odpocitaval dalsi rundy, takze jsme po fifth round radsi odnesli flasku, jinak by to dopadlo mnohem, mnohem hur...
Zuzka privezla od rodicu sadu na liti olova. Takze jsme se po slivovicove afere jali lit olovo. Pristupovali jsme k tomu opravdu zodpovedne, takze se nikdo nepopalil. Bohuzel taky nikdo nezjistil svou budousnost, protoze tvary, ktere nam vznikly, nepripominaly nikomu nic....
Bertrand nas vsechny bavil az hluboko pres pulnoc.
Australsky Stedry den rozhodne v nicem nepripominal ceske Vanoce. Spis to byla jedna velka skvela party.

Trh a Maroubra beach

23. prosince 2007 v 9:58 Austrálie
Sobotni dopoledne jsme s holkama stravily v posteli a v poledne se vypravily na trh se zamerem nakoupit zeleninu a ovoce. Jenze jsme se zasekly v oddeleni s oblecenim a obuvi. Nakoupili jsme toho hodne. Ja si koupila boty, saty, svetr a sortky. To vse za 15 dolaru.....No a ve dve trh zaviral, takze jsme odesly jen s oblecenim.

V nedeli jsem s Michalem vyrazila na plaz u jeho domu. I kdyz nebylo prave teplo, stejne jsme se koupali a trochu spalili. Odpoledne jsme pak jeho novym autem jeli na Maroubra beach, kde Iva s Radkou poradali mensi posezeni. Jo, zkusila jsem si taky pak set metru odridit a radit levou rukou. Docela zvlastni pocit....

Pridavam par fotek z plaze. Docela jsme se nacpali a i neco popili. Iva prinesla babovku, cukrovi, Petr a Zuzka grilovali krevety a pili jsme vino. I kdyz teda na plazi plati zakaz konzumace alkoholu...

Martin, Radka, Iva, Zuzka a Petr
Maroubra beach
Zitra rano nas ceka velky nakup a pak prijede Misa se Zuzkou a pustime se do pripravy Stedreho dne. Budeme pect krutu. To je zatim jedine, co vime urcite. Zbytek se uvidi. Melo by nas byt 9. Ja, Misa a jeji Rob, Michal a jeho kamos Marek, Zuzka a jeji kamoska a Leo z Koree, Bertrand z Francie. Nejspis bude veselo. Hodne netradicni svatky. Ale nevadi, nikdo tady zadnou vanocni naladu nepocituje.

Zralok na Bondi II

23. prosince 2007 v 1:14 Austrálie
Co si vsechno lidi nevymysli......aneb zadny utok se neodehral.
Onen "pokousany" chlapik si rany na ruce zpusobil 1000km od Sydney, v Hobartu (Tasmanie). Opily proletl oknem. Pote odletel do Sydney a vymyslel si historku o zralokovi. Nyni je ve vezeni, protoze v hostelu ukradl cisi penezenky a klice a chtel odjet kradenym vozem..........
Takze s klidnym srdcem vlezu dnes odpoledne do more.

Cambridge kurz

19. prosince 2007 v 5:34 Austrálie
Tak jsem se pred chvili dozvedela, ze jsem test na Cambridge napsala. 31.12. 2007 zacinam. Lepsi den si vybrat nemohli. Na Silvestra prvne do skoly.......to je teda neco.
Mela jsem jit cely tento tyden delat sandwiche a ono nic! Sef se mi vubec neozval. Musim tam v patek dojet a vytlouct z nej penize za minuly tyden. Takze mam zatim necekane volno. Radost nemam, chtela jsem si vydelat.

Rockwood Cemetery aneb návštěva hřbitova

18. prosince 2007 v 6:44 Austrálie
Zřejmě pod vlivem včerejšího setkání s farářem jsem se vypravila na Rockwood Cementery, obří hřbitov asi 1 km od našeho domu, který byl založen roku 1867. Jak moc velký je si nedovedete představit....600 000 hrobů a 200 000 uren. Nebýt všudypřítomných map, názvů "ulic" a ukazatelů, tak bych tam bloudila hodně dlouho. Takhle mi procházka zabrala dvě a půl hodiny. Vyšla jsem exitem v Lidcombe a vlakem se vrátila do Flemingtonu.
Po smrti si jsou opravdu všichni rovni: hřbitov je rozdělen do několika sekcí. Např. katolický, anglikánský, arménský, ruský ortodoxní,luteránský, makendonský, srbský, presbyteriánský, řecký ortodoxní, čínský, indonézský, židovský, muslimský.......Také je zde speciální sekce pro vojáky padlé ve 2. světové válce a také památník pro lidi, kteří ve válce bojovali a přežili. Po smrti každý dostane jakýsi památníček, který má dalším generacím připomínat jeho zásluhy.
Možná tohle líčení vyznívá morbidně, ale hřbitov sám je spíš krásný velký park neba zahrada se spoustou palem, růží a jiných květin. Trávník je zastřižený jak na golfovém hřišti. Všude je spoustu laviček, fontánek s pitnou vodou a toalet. Celý hřbitov prochází rekonstrukcí, takže některé části jsou upravené opravdu luxusní a některé jsou zatím dost zanedbané.
V řecké sekci jsem se podívala do kostela. Narazila jsem tady na jednu starší Řekyni, s kterou jsem šla až do Lidcombe. Už tady žije 42 let a lanařila mě, ať v Austrálii zůstanu, že prý mě tu čeká krásný život a spoustu peněz........
Bylo mi blbý fotit, ale tak nakonec jsem pár fotek přece jen udělala.....
Sekce pro vojáky padlé ve 2. světové válce
Můžete se nechat pochovat pod Horse fountaine......jeste maji misto
Řecký ortodoxní kostel
Nejzajímavější byly makedonské hroby. Příbuzní mají vedle hrobu stolek, židličky a slunečník. V několika případech jsem zahlédla ve vitríně s urnou schované skleničky, lahváče, sušenky a lahve vína.....Ale tohle jsem už vážně nefotila, přišlo mi to uhozené.
cinska sekce
ps: pan domaci me miluje.......proto me ignoruje a chova se jako debil.

Večerní čaj na faře

18. prosince 2007 v 6:27 Austrálie
V pondělí jsem v práci dělala přes čas, takže jsem jela domů vlakem až s Míšou. Měli jsme přestupovat ve Stratfieldu. U dveří nás česky oslovil postarší pán. Vyklubal se z něj český farář Jaroslav Šimek. Pozval nás na faru na čaj. No tak jsme si řekli proč ne. Na úchyla nevypadal (i když tedy neměl kolárek, tak jsem si říkala, kdo ví kdo to je...), kostel stojí kousek od nádraží. Nakonec jsme s ním kecali o všem možném do půl dvanácté. Prý slouží mše pro Čechy v celé Austrálii a na Novém Zélandě. Měl hodně moderní názory. Prý bych se měla vykašlat na kariéru učitelky a dělat něco výnosnějšího :-) Protože mít hodně peněz je podle něj super.
Asi ví o čem mluví....Nasedli jsme do jeho fungl nového fára, zapnul GPS a za pět minut jsme zastavili u nás před domem ve Flemingtonu. Dal nám na sebe kontakt (telefon, email i skype. už jen ICQ chybí....) a máme se kdykoli ozvat, kdybychom potřebovali s čímkoli pomoct.

Žralok na Bondi beach.......

16. prosince 2007 v 7:29 Austrálie
V patek v noci zralok napadl plavce! Scott Wright mlatil zraloka do cumaku a to mu nejspis zachranilo zivot. Vylezl na breh s pokousanou rukou a omdlel. Rano ho nasla jeho pritelkyne. Kousnuti byla sice hluboka, ale nekrvacela. Na obrazku nevypadaji tak strasne......
Na Bondi se taky jezdim koupat. Nebo spise jezdila jsem. Uz tam nepachnu. Budu se drzet na sve milovane Coogee. Tam ty mrchy snad nepoplavou, i kdyz je to hned vedle.
A to pry jsou na Bondi a Coogee site proti zralokum......hm, asi v nich maji diry. Ale tak to byl prvni utok na Bondi po 70 letech. Snad daji na chvili pokoj....

Royal National Park

15. prosince 2007 v 9:24 Austrálie
V sobotu rano jsem s Misou a Michalem vyrazila na kratky vylet do druheho nejstarsiho parku sveta - Royal National Parku. Z krasne plaze Cronully
jsme lodi jeli do mestecka Bundeena.
Potkali jsme tam Santu a nejen deti z nej byly nadsene........
Odtud jsme se vydali trochu zmatene do bushe.
Prolezali jsme hustym porostem, lepily se na nas pavuciny, slehali nas do nohou vetve, nez jsme narazili na onu sirokou piscitou cestu. Bylo poradne horko, takze jsme si naplanovali trasu pres utesy Port Hacking Point. Tam nas vystrikujici morska voda dost ochladila. Nektere vic nez by chteli :-)
Vylet zakoncili na plazi Jibbon.
Vylet byl naprosto uzasny, krasna priroda. Z fotek to bohuzel neni tak videt.......kouknete i na dalsi, stoji to za to zde . Urcite se do tohoto parku jeste vratime, videli jsme zatim jen malinky kousek mistnich kras.
video z utesu

Budeme {budu} se muset vystehovat

13. prosince 2007 v 6:49 Austrálie
ano, ctete spravne. po novem roce zaciname hledat nove ubytovani. proc? ani se neptejte......nechce se mi o tom psat. mrknete k Mise na blog zde
konecne jsem si vzpomnela na slibovany rev koaly.

Vstupni test na FCE

12. prosince 2007 v 2:04 Austrálie
Dnes jsem psala vstupni test na FCE.......cekala jsem, ze to bude tezke. Ale ze nam jako vstupni test daji samotnou FCE zkousku, to jsem necekala. Pohovor a poslech jsme nastesti nemeli, jinak bych tam sedela jeste dneska. Zitra mi reditelka zavola vysledky. Tak jsem zvedava........no, jak by to asi mohlo dopadnout, ze?

Vikend v The City a navsteva Olympic Parku

10. prosince 2007 v 6:15 Austrálie
Sobotni dopoledne jsem vzhledem ke spankovemu deficitu stravila v posteli. Odpoledne jsme vyrazili do centra jen tak projit obchody, vanocne vyzdobene ulice a obchody.
Taky se mi konecne povedlo vyfotit Monorail. Tak uz mi jen zbyva se s nim svezt.
Nejvic se nam libilo v pesi zone na Pitt street. Narazili jsme na docela zajimave postavicky.
Par fotek z mesta:
V te nizsi budove pracuju. V mrakodrapu na pravo pracuje Misa.
Dosli jsme do Cinske ctvrti a ve slavne Dixon street jsme si dali moc dobre jidlo. V teto ulici jako v jedine najdete i typicke cinske drevene brany.
Take jsme prolezli par obchodu se suvenyry.......
klokani tlapicka coby skrabatko na zada
koalky - novomanzele
pekne drahe opaly
I v cinske ctvrti jsme narazili na zvlastni lidi.....tento pan meditoval uprostred rusne Dixon street
Zasla jsem pozdravit i spolupracovniky v me druhe praci. V tomto obchodnim stredisku v prvnim patre je "muj" sandwich bar.
Nechtela jsem to tam moc fotit, tak aspon neco malo pro predstavu.
Venku pred budovou hral na "bici" zajimavy typek. Skvele se pri sve hre na flasky od piva bavil.
Jeste bych zapomnela na nejvetsi podiviny, ktere jsme potkali. Divne se plizili ulici a pak se k nam rozbehli a zacali se s nami fotit. Az kdyz odesli, mrkli jsme se na vizitky, co nam dali. Doslo nam, ze propaguji vystavu Otziho, ktera se kona v Darling Harbouru. (Jménem Ötzi je označována přirozená mumie cloveka z doby přibližně 3300 let př. n. l. (doba měděná), která byla nalezen v roce 1991 v ledovci v Ötztalskych Alpach poblíž rakousko-italských hranic.)
V nedeli jsme s Misou a Michalem vyrazili obhlednout Olympic Park u nas v Homebushi.
Je to z Flemingtonu kousicek. Dalo by se tam dojit i pesky. My jsme jeli vlakem jednu stanici do Lidcombe a odtud specialnim olympijskym vlackem (jezdi o vikendu kazdych 10 min) az do arealu.
Areal je hooodne rozlehly a vzhledem ke strasnemu vedru a dusnu jsme se vydali mrknout jen na do plaveckeho useku. Samozrejme si zaplavat :-) Vstup 5 dolaru na neomezenou dobu je vazne zadarmo. Cekala jsem to tam mnohem vetsi.....Ale tak plavat ve stejnem bazenu jako Ian Thorpe nemelo chybu :-) navic vodu nechloruji, takze je to uplne senzacni. V druhe casti pavilonu je nekolik virivek, divoka reka a maly toboganek.
Na druhou stranu, abych jen nechvalila....Hygienici v Cechach by se asi chytali za hlavu. Cistota nic moc. Lidi se neprevlekaji v satnach do plavek, nekteri chodi po arealu bazenu normalne obleceni a obuti. A v bazenu plavou nekteri v tricku.....Zadne povinne sprchovani. Zadne velke, uzamykatelne skrinky. Jen par mrnavych, ktere navic nejsou ani zadarmo.
Vecer jsme v tv mrkly na School Spectacular Celebration, kazdorocni přehlídku skol z cele Australie. Tri tisice deti postupne zpivaly, tancily a hraly v několikahodinove show. Byly jsme nadsene. Moc se nam to libilo. Skoda, ze něco takového není i u nas. Skvela organizace, ozvuceni a hlavne vykony deti. Uplne jako profesionalove.
PS: nafotila jsem další kostely….najdete je zde

Mam to!

7. prosince 2007 v 5:47 Austrálie
Museli jste na me opravdu intenzivne myslet. MAM DRUHOU PRACI!
navic uz jsem dneska jela naostro, tzn. money, money, money. a taky jsem skvele rozumela, za celou dobu doslo jen k nekolika drobnym nedorozumenim, nic zasadniho jsem nezvorala. a zadne jidlo neskoncilo na zemi. taky se tam zdarma najim, muzu si udelat sandwich podle sve chuti a dat si kafco nebo cokoli jineho. sef Roman je klidas, jeho zena Dana je pry dost naladova. pokud na me bude rvat nebo bude neprijemna, tak si to pry nemam brat osobne {rikali holky na place}.
dneska jsem pracovala jeste s jednou Slovenkou Marianou. uz jsem z te celodenni aj tak zblba, ze se i s ni i s Luckou bavim anglicky.
kolem poledne byl pekny fofr. obsluhovalo nas asi hodinu sest, motali jsme se jeden pres druheho, lidi porvavali objednavky, opravdu hekticke....
mela jsem strach, jak to vsechno zvladnu. ani jsem necekala, ze to pujde tak snadno. australani jsou vazne zlaticka, ani jednou se mi nestalo, ze by byl nekdo neprijemny nebo nastvany, kdyz jsem neco popletla nebo se ho ptala porad dokola, co vlastne chce do toho toustu. vzdycky jsem rekla, ze to je muj prvni den, ze se omlouvam. vsichni meli pochopeni, pockali, poprali mi hodne stesti a pochvalili me, jak mi to jde od ruky. neco podobneho si v Cesku neumim predstavit. vy snad ano?

Mam druhou praci - teda mozna :-}

6. prosince 2007 v 5:06 Austrálie
Dnesni den nezacal prave nejlepe. Koukala jsem do pulnoci na Jursky park a pak jsem vsude videla dinosaury a nemohla zabrat. Pozde v noci dorazila Misa z randicka a ve stejnou dobu zacala poradna bourka. Takze jsem v osm lezla z postele jen silou vule. Navic porad pokracovala bourka a strasne silne prselo. Obleceni jsem vyresila jednoduse. Dziny jsem ohrnula po kolena, obula zabky, do batohu hodila sandaly a jala jsem se brodit vodou na zahrade. Stalo ji tam 20cm, nad kotniky. Chodniky se premenily v potoky. Opatrne jsem se brodila vodou a obcas jsem to vzala na boso. Zabky + vody po kotniky + chodnik = smrtici kombinace. Do vlaku jsem lezla jako vodnik. Ale jeste jsem na tom nebyla tak zle, jako nekteri manazeri....ti vypadali jako by vylezli ze sprchy.
V City nejenze neprselo, ale dokonce svitilo slunicko a bylo vedro na padnuti!!! A to jsem od centra pul hodky vlakem....
V praci me hodili do vody a ukaz co umis. Mela jsem z toho hlavu jak kopacak. Hafo druhu sandwichu, housek, salamu, kavy, zeleniny, majonez, horcic, koreni, limonad a jinych dochucovadel a dalsich jidel. Ceny se lisi podle toho, co vsechno sandwich obsahuje, jestli je zapeceny, grilovany nebo z jake je housky.
Nejhorsi ale je brat objednavky od lidi. Kazdy neco rychle zadrmoli a jak mam vedet, ze cosi jako "krld čiky" je grilled chicken? a co je proboha flat white coffee? a jak mam vedet, co je to eggplant nebo rye bread?! v hlave si pak spocitat, kolik co stoji a jeste to nabusit do kasy a spravne vratit.
Nastesi je kolem poledne takovy frmol, ze kdyz jsem nevedela cenu, tak jsem strelila cosi od oka....nikdo si jeste nestezoval. Sef Roman a jeho zena Dana jsou z Polska a podle ostatnich se mnou byli spokojeni. Protoze jsem mela trial jen 4 hodiny a zitra jedu naostro. Pokud mi to pujde bez pomoci ostatniho personalu, tak uz dostanu money. Normalne pry trva trial tri dny. Sice jsem Romanovi rikala, ze rozumim tak polovinu objednavek, ale podle nej je moje english dostatecna a nebudu mit problemy. Tak ja si tim tak jista nejsem. Do zitra mam domaci ukol. Nasprtat se ceny vsech jidel a piti.....
Jo a sandwiche delam vyborny! Mohla jsem si udelat podle vlastni chuti jeden na cestu a teda ten byl! Mnam.
Zitra na me myslete, at Australanum i cizincum lip rozumim, at mi jidlo nepada na zem a at nic zasadniho nezvoram. Hodne o tu praci stojim. Lidi jsou tam v pohode a hlavne me to dneska moc bavilo.
PS: jestli mi po navratu do Cech jakykoli rodinny prislusnik rekne, ze jsem lina a nesikovna, tak ho poslu vite kam!

Hledani prace II

5. prosince 2007 v 6:41 Austrálie
Tak jsem se dnes konecne odhodlala obchazet bary, obchody a restaurace. Vubec se mi nechtelo, ale prekonala jsem se. Vyrazila jsem odpoledne vlakem do Stratfieldu a zacala se vnucovat. Nekde mi rekli, ze chteji jen Korejce {Stratfield je korejske mestecko samo pro sebe, minimum bilych}, nekde si vzali zivotopis s tim, ze se ozvou.
Vzdala jsem to a vydala se radsi do City. Zasla jsem do jednoho sandwich baru, kde shaneli pred par tydny lidi. Tam jsem mela stesti, na rano zrovna potrebuji, tak mam zitra v 10 trial. Sef mi ukaze co a jak a vyzkousi si me. Sice hleda nekoho dlouhodobe, ale tak........zahrala jsem to do autu. Mam cas jen v prosinci a od ledna urcite nebudu moct kvuli skole, ale to jsem samozrejme nerekla........Uvidime. Vydapa to tam moc pekne, ale hekticky. Spousta lidi, spoustu druhu sandwichu a kavy, no budu z toho mit hlavu jak balon. Drzte mi palce, at mi to vyjde. Potrebovala bych si vydelat na nejake to cestovani. Penez neni nikdy dost.

Coogee beach

3. prosince 2007 v 6:48 Austrálie
V nedeli se konecne udelalo krasne. Bertrand nas pozval na tenisovy turnaj na Coogee beach, tak jsme se jeli mrknout a samozrejme se i vykoupat.
Sesla jsem se tam i s Keitou (spolužák z Japonska) a dalšíma klukama od nas ze skoly. Koupali jsme se, skakali do vln, opalovali se, kluci hrali fotbal.
K veceru jsme zasli na jidlo do jednoho baru a vecer se vydali domu. Skvele jsem dobila baterky.

Monterey

1. prosince 2007 v 7:15 Austrálie
V sobotu jsme se vypravili do Botany Bay. Pocasi nam sice moc nepralo, ale i tak jsme se vykoupali, sbirali musle, pitvali meduzy, jezovky apod.

Posledni den ve skole

1. prosince 2007 v 1:26 Austrálie
V patek jsem sla naposledy v tomto roce do skoly. Cely prosinec mam prazdniny, doufam ze pracovni. V pondeli zacnu hledat praci.
Par fotek s ted jiz byvalymi spoluzaky.
Zleva Petr (Cech), Kazumi (Japonka), Lucy a Jin (Korea)
Horni rada vlevo Ran a Eun Ju (Korea), dole opet Lucy a Kazumi
Bertrand (Francie) - Check your dictionary, Eva!
Keita (Japonsko) - uplne super kluk, s nim jsem se vazne nenudila
A muj nejlepsi kamarad, Sang Jin (Korea). V lednu se vraci do Soulu. Rada bych se u nej pri ceste zpatky na par dni zastavila. S letenkou by nemel byt problem, musim si to vcas zjistit.
S Ceskou Nelou jsem se potkala hned prvni den a myslim, ze urcite zustaneme v kontaktu.
Se spoluzaky jsem se rozloucila vecer v korejske restauraci. Bohuzel jsem nestihla veceri, protoze ta byla od sedmi a ja jsem do deviti v praci. Sedeli jsme vedle super Japonce, jmeno si bohuzel napamatuji. Mluvil perfektne anglicky a jako nadseny hokejista. nam vyjmenoval snad vsechny Cechy, kteri hraji v NHL. Taky nam vykladal o japonskych hracich, kteri hraji za Kladno. No, neznali jsme ani jednoho. Doporucil nam japonske pivo Asahi, docela dobre. Taky jsme zkusili korejsky Cass. Obe jsou si chutove dost podobne. Bez peny, sladsi a silnejsi nez nase. Docela jsem po dvou tretinkach mela v hlave.
Pristi tyden jdeme bud do ceske nebo svycarske restaurace. Tak se tesim.
Tento tyden jsem zmenila trasu cesty do skoly a brala jsem to pres Redfern, kde zije pocetna Aboriginska mensina. Je to tam pres den i vecer docela nebezpecne....
Zdi maji pomalovane typickymi motivy, priste nafotim vic.