22. dubna 2008 v 8:31
|
Anzac Day
V patek 25.4. Australané slavi Anzac Day. Tento den je statnim svatkem, takze pokud pocasi dovoli, vydame se v patek do mesta shlednout akce, ktere se vazou k tomuto dni.
A co to vlastne ten Anzac Day je? Googlovala jsem, abych ziskala podrobnejsi informace a narazila na dobry popis na strankach ceske BBC.
Australané na své bývalé vojáky a jejich zásluhy nezapomínají. Každoročně si 25. dubna připomínají "Anzac Day" - den, kdy před 87 lety Australané svedli po boku Novozélanďanů, Britů a Francouzů krvavou bitvu první světové války na pobřeží Turecka.
Téměř v každé australské osadě je takzvaný "Anzac memorial" - pomníček se jmény dobrovolníků padlých, kteří bojovali za svobodnou současnost, a jak Australané říkají: "Dali nám budoucnost". Za východu slunce se slouží ekumenický církevní obřad a kolem pomníčku se nakupí květiny.
Anzac Memorial, Hyde Park, Sydney
25. dubna roku 1915 se na pobřeží Turecka u Gallipoli spolu s britskými a francouzskými vojáky vylodili i Australané a Novozélanďané. U Gallipoli byla svedena významná bitva, ve které invazní jednotky utrpěly obrovské ztráty. Nasazení a neohroženost Australanů a Novozélanďanů, jejich vysoké ztráty a zásluha o konečné vítězství v 1. světové válce daly vzniknout tradici, která doposud stmeluje občany obou zemí.
Neobyčejná odvaha Na počátku 20. století měla Austrálie necelých pět miliónů obyvatel, z nichž se do armády přihlásilo 330.000 dobrovolníků, aby bojovali po boku britské armády. Spolu s dobrovolníky z Nového Zélandu se vyznamenali neobyčejnou odvahou a později pod vedením generála Birdwooda vytvořili ANZAC, neboli Australian and New Zealand Army Corps. V bitvě u Gallipoli zahynulo 8.000 australských vojáků Z 330 tisíc Australanů bylo 60 tisíc zabito a 166 tisíc zraněno. Osm tisíc jich padlo u tureckého Gallipoli a dalších zhruba 30 tisíc ve Francii u Villers Bretonneux a Mont St. Quentin. Jsou tam pohřbeni a Francouzi mají Australany od těch dob opravdu rádi.
Veteránům bitev byla udělena nejvyšší francouzská vyznamenání. Dobré jméno získali příslušníci ANZACu i v druhé světové válce. Byli nasazeni na všech bojištích v Evropě, v severní Africe, v Tichomoří i v jihovýchodní Asii. Tentokrát byly ztráty Australanů a Novozélanďanů podstatně nižší - 21 000 padlých a 58 000 zraněných. Austrálie a Nový Zéland dozrály v plnoprávné národy s vlastní identitou. Oprostily se od koloniální mentality. Získaly národní hrdost a ve Vietnamu už bojovaly jako plnoprávní členové ANZUSU, regionální obdoby severoatlantického NATO. V Austrálii přitom není vojenská služba povinná. Na profesionální službu v armádě se hlásí dobrovolníci obou pohlaví a v ozbrojených silách je čeká tvrdý výcvik. Pokud se rozhodnou vojenskou kariéru předčasně ukončit, obvykle se velmi dobře uplatní v civilním životě díky zkušenostem, které získali v armádě.
Úcta k vojákům Oslavy Anzac Day ztratily na popularitě v 70. letech, poznamenaných konfliktem ve Vietnamu. Avšak od druhé poloviny 80. let je zájem obyvatelstva o tuto tradici rok od roku větší. Australané na své padlé nezapomínají. Oslav na uctění památky padlých se účastní stále více a více občanů, a to nejen zralého věku, ale i mladých rodin s dětmi. Zřejmě si uvědomují, že projevit trochu úcty a vděčnosti předkům, kteří přinesli velkou osobní oběť v boji za svobodu. Bývalí australští vojáci mají svaz nazývaný Returned Servicemen League - Liga válečných veteránů, která se stará o to, aby bývalí vojáci nebo jejich rodiny nestrádali. Členem ligy se může stát australský občan, který kdysi bojoval třeba i v japonské, německé, ruské nebo československé armádě. Mají klubovní budovy v každém městečku a ve velkých městech v každé čtvrti.
to je sice klasický luxusní popis, ale co jste teda viděli?co se v Sydney dělo??? jenom se uctívala památka?nic spešl?