Srpen 2008

Pet, ctyri, tri, dva, jedna.......START!

31. srpna 2008 v 2:59 Austrálie
Poslednich pet dnu v Sydney.......Dospani spankoveho deficitu, vyrizeni poslednich oficialit v bance, ve skole, rozlouceni v praci, dokoupeni suvenyru a splneni poslednich prani: rozhled ze Sydney Tower a pozorovani velryb.
Prvni jsme zvladli k me plne spokojenosti, druhe bych zpetne shrnula jako: co to bylo za debilni napad chtit videt velryby?!
V Circular Quay jsme nasedli na lod a dostatecne obleceni vyjeli na sire more. Prvnich deset minut to byla sranda. Pak nam zacala byt zima. I tento problem byl zahy vyresen zapujcenim slusivych, na prvni pohled vodotesnych, bundicek.
Lod nabirala na rychlosti a na vlhkosti. Za chvili jsem mela promocene boty, kalhoty i bundicku. A taky to zacalo diky vichru poradne houpat. Hodne moc houpat. Michal mi vyzvednul specialni pytlicek. No hadejte na co. Po trech hodinach jsme konecne narazili na dve velryby. Ve chvili kdy se vynorily se mi udelalo uplne nejvic spatne a velryby mi byly srdecne jedno. Jen jsem sedela zelena na lavici a rikala si: nebudes zvracet, nebudes zvracet a tak porad dokola.
Obcas jsem vstala a mrkla na ty dve mrchy, ktere ukazovaly akorat kus hrbetu a ocasni ploutev. V tu chvili se mi vetsinou udelalo vic spatne a tak jsem to vzdala. Promrzla a mokra zalezla do kajuty a zustala tam az do konce jizdy.
Nejakeho pana z vypravy se me zzelelo a dal mi prasek na nevolnost, takze poslednich deset minut jizdy mi uz bylo docela dobre.
Dneska je nedele, ceka me baleni a zitra ve ctyri rano odjezd na letiste. Tak nevim, jestli se mam radovat nebo smutnit. Od kazdeho se mi chce trochu.

Fotoblog z Bali

27. srpna 2008 v 4:41 Indonésie
Je streda, poledne australskeho casu. Pred par hodinami jsme pristali na letisti. Dost jsem si oddechla. Nejak se ted ta letecka nestesti hromadi, v pondeli se mi do letadla nebude chtit ani trochu. Dnesnich sest hodin mi bohate stacilo, co teprve tech 22..........
Misa me vyplasila se zemetresenim v Indonesii. Na Bali jsme nic nezaznamenali, epicentrum lezelo v Indickem oceanu nastesti dost daleko od Javy. Z Javy je to totiz na Bali co by kamenem dohodil a presto jsem za cely den zadne zpravy o zemetreseni neslysela.
Jsem utahana jako kote, nechce se mi nic psat, tak jen nahraju fotky a k nim par komentaru. Ono je to nakonec mozna lepsi, nez se sahodlouze rozepisovat.

Mapa našeho putování: zde

Atrakce na ulici.....

Vsudypritomne obetiny vyjadruji uctu k predkum a bohum
Potraviny....nabizeji pouze spousty druhu napoju, sladkosti a slanych orisku, chipsu a tycinek. Pani prave vyrabi obetni kosicek. Flegmaticti psi s koznimi chorobami jsou vsudypritomni. Hladove kocky najdete take vsude. Jedne mourate mi bylo tak lito, ze jsem ji v restauraci hazela maso pod stul....Kdyz uz jsem u kocek, nektere maji zdeformovane ocasy. Divne zkroucene nebo jako by pulku useklou. Pry je to geneticke a kocky to dedi po generace.
Nahrada benzinove pumpy. Nejdrive jsme nevericne koukali, v horskych vesnickach kolikrat nedockave vyhlizeli a modlili se, aby v lahvich od Absolutky byl prave ten benzin, na ktery jezdime.
Ridit na Bali? Opravdova lahudka....
Hinduistický bůh Ganesha
Sochy používané při slavnostech
Nejen turiste si uzivaji nekonecnych plazi. Btw. ten pes byl pravoplatnym clenem tymu :-)
Pamatnik obetem bomboveho utoku z rijna roku 2002, namesti v Kute
Popularni a hojne rozsireny:
Monkey Forest a Monkey Monastery (Mandala Wisata Wenara Wana)blizko mesta Ubud. Atrakce pro turisty......opice jsme videli i v chramu pobliz Loviny, kde na turistu narazite jen zridka. Vsechny opice jsou stejneho druhu, jde o druh makak dlouhoocasy. To jen na okraj, aby mela dusicka pokoj.
Nejdriv jsem byla z opicek nadsena, po utoku nekolika z nich na mou osobu mirne vystrasena a pak uz jsem ty bestie obloukem obchazela....zadne mirumilovne opicky, mrchy jsou to! Dlouhe ostre spicaky a obcas po vas jen tak pro srandu vyjedou.
V arealu dzungle narazite na zvlastni sochy
Do chramoveho komplexu maji neverici vstup zakazan.........ale pokud prispejete mnichum, zapujci vam sarong a takto vymodeni muzete alespon do casti arealu.
Panska cast vypravy, zleva Petr, Boris a Pepa. Diky panove :-)
Koupite opickam bananek? Zkusite opicky nakrmit z ruky? Ony vam pak treba ukousnou prsticek....
Na obri sochy uprostred krizovatek si potrpi. Tato je z města Gianyar.
Horske vesnicky.......chudoba, krasne deti, ochotni lide, drina na ryzovych polich.........

Na pár hodin nás zbrzdil několikakilometrový průvod k oslavám nezávislosti (1949). Popojíždění v koloně jsme po hodině vzdali. Vystoupili jsme uprostred ryzovych poli a vydali se na prochazku. V techto oblastech je uz turista pomerne vzacny, tak se nam dostalo nalezite pozornosti.
V proutenych kosich jsou bojovi kohouti......zapasy jsem nastesti nevidela.
Potraviny.
Na vesnici vypadji obytne domy prece jen jinak nez ve mestech...........
Majestátní sopka Mt. Agung

Vyse zminovany mene znamy opici chram pobliz Loviny na severu Bali
A aby tech opic nebylo malo, na utesech jiznihovybezku ostrova stoji chram Ulu Watu. Take plny opic.
Horko, horko, kokos prisel vhod.
A co teprve koupani na tehle krasne plazi kousek od chramu
Tanah Lot, nejpopularnejsi chram na Bali. Pri odlivu stoji na utesech spojeny s pevninou, pri prilivu je cesta po sousi nemozna. Kdybych vedela, jaky je kolem neho cirkus, ozelela bych ho.
Obecné infromace o Bali

Bali s hlavním městem Denpasar, ležící v souostroví Malé Sundy, mezi Jávou na západě a Lombokem na východě, tvoří třímilionový hinduistický ostrůvek v moři čtvrtmiliardové muslimské Indonésie. Patří rovněž mezi nejnavštěvovanější místa v Indonésii.




Bali bylo osídleno před 4 tisíci lety emigranty z Taiwanu. Kulturně a jazykově jsou Balijci příbuzní s obyvateli Filipín a Oceánie, byli však silně ovlivněni početnou čínskou a především indickou kulturou v 1. století našeho letopočtu. Dodnes se z těchto dob udržel terasovitý způsob zemědělství a uznávání hinduismu jako hlavního náboženství.

V 16. století ostrov a celou Indonésii kolonizovali Holanďané. Balijci se s nimi počátkem 20. století střetli v několika bitvách. Přes jejich prohru a velké ztráty na životech si udrželi náboženskou a kulturní nezávislost. Během 2. světové války okupovali Bali Japonci a na ostrově se zformovala tzv. armáda svobody, která odolávala po skončení války vrátivším se Holanďanům. Přesto byl ostrov zařazen pod nově vyhlášenou Republiku východní Indonésie, zatímco západ země podléhal kontrole generála Sukarna v čele Republiky Indonésie. Holanďané uznali nezávislost Indonésie v roce 1949 a od té doby je i Bali součástí republiky.

Bali se po druhé světové válce stalo vyhledávanou turistickou destinací. Odliv turistů nezastavily ani bombové útoky na diskotéce v Kutě v roce 2002, při kterých zahynuly dvě stovky zahraničních, především australských, turistů.

Se mi to smazalo!!!

20. srpna 2008 v 6:30 Indonésie
Psala jsem pul hodiny clanek a on se mi neulozil!!! Uz se mi to nechce psat znova.
Tak jsen strucne:
Objeli jsme cely ostrov, videli krasna terasovita ryzova policka, autem vyjeli k sopce, kde jsme se vsichni bali, navstivili opici klaster s agresivnimi opicemi, snorchlovali na vraku, v Ubudu videli alespon pres zed tradicni balijske tance, prespali u vesnicanu v Ubudu a taky v kumbale na motorky pobliz chramu v horach, dohadovali se s vesnicany, bloudili, prchli jsme od chlapka, co nam pujcil auto, jelikoz jsme mu ho trosku skrabli, koupali se v laznich, dali si namasirovat cele telo a po trech dnech jsme se vratili do Legianu.
Petr odjel s Ceskou Stanou na ostrov Lombok vylezt na dalsi sopku a zbytek vypravy zitra pujci auto a pojede prozkoumat okoli.
Je to chaos, zmatek a pomalu mi to zacina lezt krkem. Zkusila jsem si ridit a posledni kapkou pro me byla rodinka ritici se v protismeru, otec - ridic pridrzoval na riditkach psa.............
Tak a zacina byt vedro, mam hlad a jdu se valet na plaz.
Mejte se krasne.

Aktualizace - dodavam obrazky stahnute z netu a info.
Banjar Hot Water, poblíž Loviny, sever Bali

Sopka Mt. Agung (3 142 m)
Umělé útesy v Pemuteranu. Kovoá kostrukce, připomínající drátěný košík, je "osázena" úlomky korálů, které se pomalu rozrůstají. Korály jsou přístupné z pláže, ale viditelnost byla dost špatná, navíc se nacházejí docela hluboko.
Velice zajímavý projekt. Přímo na pláži je informační středisko, kde vám poskytnou více infomací o tomto projektu a můžete si korál adoptovat. Z drátu vytvoří vaše jméno, na to nasadí korál, který drát postupně obroste. Více zde


Vrak americké válečné lodi Liberty, která byla zničena po útoku japonské ponorky. Za více jak padesát let stačila porůst korály. Vrak leží kousek od pláže a i se šnorchlem vidíte stožáry a části trupu. Určitě pro mě nejhezčí šnorchlování na Bali. Pod vodou jsem nefotila, na netu taky moc fotek neni. tak aspon tohle delo porostle koraly.
Tanečníci v Ubudu

Jezdime na skutru po Bali

15. srpna 2008 v 9:15 Indonésie
Vcera nas uz nebavilo chodit v tom vedru pesky, tak jsme si vypujcili skutr.Proste jsme po urcite dobe kapli na nejakeho stareho dedu. Pronajal nam v prepoctu za 100kc skutr a helmy. Doklady neresil, vyplnili jsme sice jakysi papir, ale data v nem mohla byt klidne smyslena, bylo by mu to jedno.
Nase rychlost malokdy prekroci 20 km/hod a spolehlive brzdime dopravu. Koukame jak vyorane mysi na ten chaos bez pravidel a bloudime. Mame sice mapu, jenze na ni nejsou zakreslene vsechny ulice a trasa silnic neodpovida realite, zatacky proste do mapy nezakresluji. Pokud uz pracne vycteme z mapy smer, chybi pro zmenu nazvy hlavnich trid, takze jedeme na slepo.
Vcera jsme blokovali jednu rusnou krizovatku a cekali jsme na nejakou mezeru v doprave. Myslim tim mezeru v ceskem pojeti, hezky bezpecnou vzdalenost, behem ktere si troufnete prejet ulici. Kolem nas si svistela auta, mopedy, povozy s konma a do toho nevahal poulicni stankar vybehnout a hulakat, jestli si nechceme koupit klobouk.
Uz si nejspis zvykame, protoze do jednosmerne ulice, ve ktere stoji nas hotel, vjizdime v protismeru zcela bez vycitek. Parkovani na zakazu zastaveni pak uz vubec neresime.
Dnes pristane Petr s Borisem a pristi tri dny stravime cestami po ostrove. Signal nebude, takze mi ani fungcni mobil nepomuze. Kdyby jste mi chteli poslat nejakou zivotne dulezitou zpravu, muzete na toto cislo:+62 (0)81 353 392 607. Tou nulou si nejsem jista, mozna se tam po predvolbe nepise.
Mejste se fajn a za par dni zase pisnu a snad uz se mi povede nahrat par fotek.

Bali

14. srpna 2008 v 5:08 Indonésie
Vcera rano jsme prvne slapli na indonezskou pudu a nadechli se tropickeho vzduchu. Horka vlhka facka a okamzite slekani obleceni. Presli jsme celnici, za 30 AUD dostali vizum na 30 dni a sli jsme si pro zavazadla. U nich stali chlapici v uniformach a prenesli nam je asi dva metry ke smenarne. Za 300 AUD se ze me stal milionar. Dostala jsem 2 235 000 indonezskych rupii. A oni nosici zavazadel ze pry chteji penize. Sla nam z tech nul na bankovkach hlava kolem, snazili jsme se nejak prepocitat ty statisice. Dala jsem mu tu nejmensi bankovku a on zacal prskat, ze to je malo. Ja byla div ziva, vsude se valely bankovky, do toho porad nekdo neco pokrikoval, tak jsem vzala krosnu a proste zdrhla. Venku na nas cekal odvoz do hotelu. V aute jsem si prepocitavala kurz a ten nosic dostal fakt malo, padesat centu....no za ty dva metry az dost a taky se ho nikdo neprosil, at mi to vezme. Kazdopadne jsme byli pripraveni, ze nas vsude budou chtit obrat a vnutit nam uplne cokoli. Cesta k hotelu trvala z letiste (ktere mimochodem vubec neni v hl. meste Denpasaru, ale pri pobrezi) asi dvacet minut a ja mela celou cestu oni navrh hlavy. Prvni setkani s jihoasijsou kulturou byl sok. Vsude davy lidi na skutrech, prevazejici uplne vsechno. Novorozence v jedne ruce a druhou ridi, surf privazany k jakemusi postroji po strane, plynovou bombu, krabice, dve babci z nichz jedna sedi ne obkrocmo ale obema nohama k jedne strane...........Do toho vsichni troubi, jezdi kudy je napadne, toulavi psi, stanky z padelanym zbozim (maji na dvd filmy, ktere meli pred tydnem v australii premieru), obleceni, slunecni bryle, vse samozrejme "znackove". V hotelu ubytovani probehlo v pohode, pokoj mame super, kabelovku se 60 programy, klimatizaci, bazen, denne cista povleceni a rucniky. Takze me proto vcelku nemile prekvapila koupelna.....hnus, hnus, hnus. Ale tak voda tece, nejak prezijeme. Hned jsme se vydali pesky z Legianu do Kuty, hlavni turisticke Mekky. Plaze nic moc, to jsme ostatne vedeli. Fascinoval nas hlavne zivot na ulicich, ci spise ulickach. Vsichni lide neco prodavaji, nabizeji a delaji, ze delaji. Pet chlapku s cigaretou vymeta smeti ze spar v chodniku, tri zenske opecovavaji tlusteho nemeckeho turistu: jedna dela pedikuru, druha manikuru a treti ho masiruje.........do toho kazdy vyrabi z palmovych listu obetni kosicky, do kterych nasklada ryzi, susenku a kvetiny, zapali vonnou tycinku a kosicek umisti na motorku, na chodnik, k obetnimu chramu, proste kamkoli. Lide tady ziji v uplne jinem tempu, cas se vlece. Australska simka nefunguje a opatrit si indonezskou, zprovoznit ji a odeslat sms je nadlidsky ukol........... Dopravame si vyborne vecere za par tisic rupii, vcera jsme za oba nechali za super jidlo a vyborne zdejsi pivo 100 000, tedy asi 12 dolaru. Vsechno je tady levne, dokonce i pro chude Cechy. Budu pomalu koncit, vyprsi mi limit a jeste zkusim pridat nejake fotky. Nejdou mi nahrat do clanku, tak kouknete do galerie.

Kakadu National Park

12. srpna 2008 v 12:29 Austrálie
Zdravim z Darwinu. Mame za sebou tridenni safari po Kakadu National Parku. Zitra v pet rano jedeme na letiste a razime na Bali.
A jake bylo nase safari? Fyzicky narocne. Kvuli horku, ceste v terennim autobuse po hroznych cestach. Brodili jsme reky, najeli stovky kilometru po nezpevnenych cestach, koupali se pod vodopadem, videli spoustu zvirat a spali pod Jiznim Krizem ve swagu (rano nas budili dingove).
Pruvodkyni nam delala Jane a nebyla to jedina zenska za volantem terenniho autobusu. Cestou jsme potkali krehotinek jeste nekolik. Klobouk dolu, protoze v tomhle vedru odridit stovky kilometru po nezpevnenych cestach a jeste navrh absolvovat vsechny tury s nami, to uz chce poradnou fyzicku.
Tak ted jen v rychlosti popis safari:
V sobotu jsme nasedli na provizorni lodku a vyrazili po Mary River pozorovat zdejsi divocinu. Tahle cast safari se mi libila uplne nejvic. Vodni svet je svetem sam pro sebe. Desitky sladkovodnich i slanovodnich krokodylu pospavali po brezich, vodni ptaci lovili v porostu, hladinu pokryvali vodni lilie a nad vsim zhnulo tropicke slunce. Kdyz kapitan vypnul motor, rozhostilo se uzasne ticho rusene jen krikem ptaku.
Chutnala jak celer
Odpoledne jsme se vydali do galerie pod sirym nebem. Obdivovali jsme skalni malby Aboridgincu v oblasti Ubirru. Vysplhali jsme az na vrchol byvaleho morskeho dna a rozhlizeli se po ploche krajine po nami. Misty zustala jeste jezirka jako pripominka obdobi destu, na obzoru horela bush. Arnhemska zeme je skalnata, porostla suchou bushi a kolem vody prekypujici zeleni i zivotem.
Vecer jsme dorazili do kempu, dostali swagy s moskytierou a uz za tmy pripravovali veceri, kdyz tu za Jane prisel Nicolo z Chile a pry jestli si muze pujcit tu velkou baterku, ze u stromu, kam privazoval moskytieru, je nejake zvire. Za minutu byl zpatky a pry ze je to had, plazil se mu pres nohu. Naklusali jsme k onomu stromu a pruvodkyne sousedni skupinz objevila pod listim hada. Smrtelne jedovateho hada. Jednoho z nejjedovatejsich hadu na svete. Cely nazev si nepamatuju, jen vim, ze prvni cast jmena byla death (smrt).....Slecna ho odchytila do hrnce a odnesela kus za kemp. Zadne drama se nekonalo, jen jsem uz na zachod chodila po cestickach a ne vsemozne bushi................
V nedeli jsme se vydali na obtizny nekolikahodinovy pochod k vrcholu Jim Jim Fall. Pot z nas lil proudem. Vodopad se vyparil.....to se hold obcas v obdobi sucha stava. Aspon jsme se vykoupali v pozustalych jezirkach a vydali se na sestup. Cekali nas jeste Twin Falls, ke kterym jsme jeli souteskou lodi a skakali k nim po kamenech.
Od Twin Falls jsme se vydali ke dnu Jim Jim Falls a koupali se v ledove vode, ve ktere pry nejsou krokodyli. Nejlepsi koupani zacina az za obrimi kameny, v kotline, kam obvykle pada vodopad. Chtela jsem elegantne vklouznout z kamene do vody...kluci me hecovali, ze pry nejlepsi to bude, kdyz skocim z toho kamene primo do vody. Reci jako ze to bude skok meho zivota a ze jsem tu jen jednou me nakonec presvedcili a ja jsem skocila. Telem mi projely tisice jehlicek a po vynoreni nad hladinu jsem kricela stejne jako ostatni. V takhle studene vode jsem se snad jeste nekoupala! Rychle jsem uplavala par metru ke skalni stene, jen pro ten pocit, ze se ji dotknu. A pak uz rychle z vody a zahrat se na slunicku.
V nedeli jsme se vydali koupat do Barramundi Gorge a pak uz rychle do Darwinu jeste pred setmenim, abychom nenabrali nejakeho klokana na kapotu.
Jeste jeden krok a zahucim dolu.....
Termitiste cestou do Darwinu
Tak a ted uz musim letet balit veci a zitra hura na Bali :-)


Poslednich par dnu pred odletem

3. srpna 2008 v 10:53 Austrálie
Hodne dlouho jsem nic nenapsala. Byla jsem porad v praci a kdyz byla chvilka volna, tak zase nebyla chut neco psat.
Minuly vikend jsme v sobotu po me praci zasli na veceri a tocene Krusovice do ceske hospody Doma na Kings Cross. Svickova a talir plny veproveho masa na ruzne zpusoby, dva druhy knedliku, zeli a klobasa nas tlacili v zaludcich celou noc. Za tech x mesicu jsme ceske strave odvykli. A pivo nam chutnalo jak nikdy :-)
V nedeli jsme se jeli podivat na nove bydleni, soucasny byt je pro jednoho moc drahy. Jeli jsme asi hodinku na sever, do oblasti narodniho parku Ku - ring - gai. Byla jsem nastydla a cekalo me sest dni v praci, tak jsme sesli jen do udoli a rozvalili se na slunicku. Michal potom dosel pro auto a zajel pro me.
Pelikan z Aple Tree Bay
Tento vikend me Michal v sobotu vyzvedl v praci a meli jsme v planu jit na Sydney Tower. Tam nam bylo receno, ze bychom museli hodinu cekat, protoze maji plno. Rozhodli jsme se tedy navstivit namorni muzeum v Darling Harbouru. Venku jsou ukotvene historicke lode, valecna lod a take ponorka. V ramci vstupu je do nich volny pristup. Bohuzel jsme dorazili po 4 a to uz se do venkovnich expozic nepousti. Navstevu jsme tedy zrusili.
Maketa lodi Endeavour J. Cooka
Setkali jsme se s Radkou a Igorem a spolecne zamirili na veceri. Steak, wedges a zmrzlina s karamelem ....mnam.
Tento tyden jemuj posledni pracovni. V pondeli, tj. zitra, jedeme vyridit viza na Bali a poresit par poslednich detailu. V patek jdu naposledy do prace a vecer uz odletam do Darwinu. Vracim se do Sydney az 27. 8. Ceka me ve meste poslednich pet dni a prvniho zari hura domu.................