Srpen 2009

Práce, párty a Taronga ZOO

30. srpna 2009 v 11:39 Austrálie
Neuvěřitelné se stalo skutečností. Několikrát zmiňovaný pan Robert mi ve čtrtek večer nečekaně zavolal, že jsem uspěla u pohovoru a nabídl mi práci na plný úvazek: zpracovávat administrativu pro síť školek. Takže hned druhý den jsem jela přes půlku města na zaučenou do Burwoodu a hlavu měla jak balón. Učila jsem se pracovat s dvěma softwary, vyúčtovávat platby, ukládat údaje o dětech a rodičích pro potřeby úřadů a podobné lahůdky. Supervizorka Madjula byla moc fajn, jsem zvědavá na ostatní kolegy. V pondělí se přesunu do hlavní kanceláře v Croydonu, kde bych pak měla pracovat na stálo. Byla jsem mile překvapená, že mi i páteční training proplatí.

V sobotu se nám pokazilo počasí, foukal pořádný vichr a občas zapršelo. Přes den jsme tedy vyřídili pár nezbytností a večer jsme vyrazili na párty k Michalově šéfové Mirce a jejímu synovi Ondrovi. Hostili dva kluky z Čech, kteří přiletěli na mistrovství světa v trialu horských kol, jejich trenéra a slečnu jednoho ze závodníků. Takže ryze česká akce, která se hodně vydařila. Mirka nám navíc nabídla na neomezeně dlouhou dobu jejího Holdena Commodora.

V neděli se zase vyjasnilo, od spolubydlící jsme dostali volňásky do Taronga zoo, takže jsme strávili celé odpo se zvířaty a cestou zpět se u Mirky stavili pro auto. V pondělí mě čeká první cesta do práce, takže jsem pilně studovala mapu a jsem zvědavá, kam, kdy a v jakém stavu zítra dojedu....

Video ze zoo speciálně pro Klárku zde


Víkendové grilování

25. srpna 2009 v 3:11 Austrálie
Už se opakuju, ale pořád máme krásné počasí. V sobotu jsme proto vyrazili na procházku po okolí a v neděli jeli do Royal National Parku, kde jsme se měli setkat s Jirkou, Martinou a jejich kamarády. Na pořadu dne bylo běhání a grilování. Kluci pořád trénují na maraton. Zjistila jsem, že za měsíc pravidelného tréninku už jsem se zlepšila, uběhla jsem totiž 5 km bez toho, aniž bych se cítila na pokraji sil. Před třemi týdny jsem na té samé trase na poloviční vzdálenosti málem vypustila duši. Ti z vás, kdo mě dobře znají, ocení, jaký je to z mé strany obří sportovní výkon :-)

Odpoledne jsme nažhavili gril, seznámili se s Lenkou a Járou a dlouhou dobu jedli a pili. Klobásky, klokaní maso, houby na grilu, česnekovou bagetu, zeleninu, závitky se slaninou.....opět jsem nemusela večeřet. Kakadu se slétali na odpadky a pochutnávali si na zbytcích.


Jediné, co mi kazí náladu, je práce. Psala jsem o panu Robertovi, se kterým jsem vedla nepříliš povedený rozhovor po telefonu. Kupodivu se mi potom ještě ozval a jela jsem k němu na interview. Takže teď čekám na jeho ortel. Včera mi poslal email, že to vypadá pozitivně a že mi ještě zavolá a pořád nic. Mobil prakticky nedám z ruky a každou chvíli kontroluju, jestli se náhodou nevypnul.

Taky jsem dneska (úterý) měla premiéru: sólo jízda autem na nákup. Michal je na služebce v Brisbane a tenčící se zásoby jídla mě donutily sednout za volant bez jeho navigování. Což o to, s řízením už problémy nemám, ale najít na parkovišti v obchoďáku auto, na to moje orientační schopnosti nestačí. V centru jsou tři poschodí parkovišť, každé poschodí má navíc ještě několik úrovní a podle světových stran jsou jednotlivé plochy odlišeny barvou. Zajedu si na zelené parkoviště úplně dolů, zajdu si nakoupit a vylezu na zeleném parkovišti ovšem na jiné úrovni a na úplně opačném konci. Takže pět minut pobíhám a hledám auto. Aspoň že už jsem schopná v tom bludišti najít ten správný obchod.

Videa z Vanuatu

21. srpna 2009 v 5:26 Vanuatu
Konečně jsem se dostala k sestříhání videí z Vanuatu.

Denní video ze sopky Mt. Yasur a noční ohňostroj. Hlasitost si dejte na maximum, ať je to co nejvíc autentické. Ideální by bylo, kdyby v okamžiku sledování proběhlo slabší zemětřesení, to by potom byla iluze téměř dokonalá.


Tradiční mužské a ženské tance




V muzeu v Port Vile měli zajímavý hudební nástroj angklung, který je populární v JV Asii. Dá se na něj zakrát leccos, viz. odkaz zde Zkoušela jsem si na něj zahrát Kočka leze dírou a můj výkon přilákal průvodce. Hráli jsme spolu a potom mě on naoplátku učil tradiční náboženskou píseň. Pro místní jsem byla zajímavou atrakcí.


Letošní zima : 29°C

18. srpna 2009 v 8:15 Austrálie
Víkend se opravdu vydařil, hlavně co se počasí týká. To, že pořád svítí sluníčko a chodíme jen v mikině, už bereme jako samozřejmost. Ovšem když hlásili na neděli téměř třicet stupňů, mysleli jsme si, že se spletli.

V sobotu jsme byli pozváni na grilovani k Michalovu kolegovi z práce, Kanaďanu Jamesovi. Nakonec se nás sešlo u něj v bytě v Newtownu sedm. Já, Michal, James a další čtyři Michalovi kolegové: Henk z JAR, Peter z Polska, Niel z Pacifiku a Jack, Michalův nadřízený Australan s Arabskými předky. Náš akcent nebyl najednou až tak podstatný :-) Michal řídil a já jsem grilovaná jehněčí kolínka prokládala pivem a nakonec i panákem malinové vodky (nyní vede pomyslný žebříček mého nejneoblíbenějšího alkoholu).

Nedělní předpověď vyšla a vyrazili jsme proto na Maroubra beach. Už aby byla voda teplejší, nemůžu se dočkat.


Jinak jsem zaznamenala jistý "úspěch" s prací. Po dvou týdnech jsem dnes měla první hovor s případným zaměstnavatelem. Dopoledne jsme si vyměňovali emaily. V psaní si docela věřím, takže mé profesionálně sestavené odpovědi pana Roberta vyburcovaly k odpolednímu telefonátu......který jsem ovšem nečekala. Rozuměla jsem občas, odpovídala sice anglicky, ale nevím, jestli odpovědi zodpovídaly otázky :-) Myslím, že jsem kladné body ztratila v průběhu osobního kontatku a pan Robert už se mi neozve, sic mi to slíbil. Nestahuju kalhoty, poněvadž brod je ještě daleko!

Tenhle týden jedeme vyzvednou překlad australského oddacího listu, abychom následně nechali na konzulátu ověřit jeho správnost.....Tzn. australský oddací list necháte u registrovaného překladatele za 70 dolarů přeložit do češtiny (přeložit je třeba cca 20 slov!) a poté originální oddací list a jeho překlad předáte úřednici na konzulátu, která za 15 dolarů potvrdí, že je překlad správný. Navíc musíte australský oddací list poslat na australské ministerstvo zahraničních věcí, aby vám za 60 dolarů potvrdili, že oddací list není padělkem. Potvrzení ministerstva je taktéž nutné přeložit do češtiny za dalších 70 dolarů.....takto to vypadá, když se spojí česká a australská byrokracie. A to nás ještě čekají záhadné formuláře, které nezvládáme ani vyplnit.....tuší někdo?

Žádost o zápis uzavření manželství

sepsaná dne ......................................... u....................................................................................

s ....................................................... bytem..............................................................................

k provedení zápisu manželství do zvláštní matriky vedené Úřadem městské části města Brna.

Ze života nezaměstnané ženy v domácnosti

11. srpna 2009 v 3:34 Austrálie
Minulé pondělí jsem začala shánět práci. Intenzivně posílám životopisy, průvodní dopisy, registruji se u všech možných agentur a zatím NIC. Možná je to tím, že jsem v životopise nelhala. Hmmmm, asi si vymyslím nějakou strašně dlouhou a úspěšnou praxi a pak mě bude hlodat svědomí, že jsem lhala.

Být doma má i svá pozitiva:
  • stává se ze mě lepší kuchařka (svíčková, španělští ptáčci, kuře na paprice, karbanátky....)
  • vzdělávám se četbou (stala jsem se členem spolku místních knihoven)
  • rozšiřuji si slovní zásobu sledováním filmů (hlavně sprostých slov znám víc než dost)
  • máme uklizený dům, pokoj, skříně, garáž, zahradu, umytá okna
  • chodím běhat 5x týdně
  • vyhubila jsem mravence, kteří nám lezli do domu oknem
  • zlepšila jsem se v kulečníku
  • po technické stránce zvládám Rachmaninovo Preludium Cis moll, ladím rychlost a přednes (chytají mě křeče do rukou). Pro zájemce: (počkejte si na 1:33, to je moje oblíbená pasáž) Ukázka
Jdu dodělat domácí hamburgery.






Narrabeen Beach a Royal National Park

3. srpna 2009 v 2:07 Austrálie
Celý minulý týden včetně víkendu nám přeje krásné počasí. Nebe bez mráčku, sluníčko, na sluníčku je i v tričku horko.

Využili jsme tedy krásného počasí a v sobotu zajeli na Northen Beaches, konkrétně na Narrabeen Beach. Michal chtěl surfovat a já běhat. Vlny byly velké, určitě přes dva metry. Michal se sice do vody odvážil, ale rychle zase vycouval. Já jsem podle tréninkového plánu měla běhat a tak jsem běžela rychlostí slimáka podél pláže a taky jsem si zkoušela surfování na suchu, jakože přípravu na léto.

Tohle není Michal.
Tohle taky ne.
Tohle je Michal!


Můj trénink na suchu. Teda nohy v téhle poloze začnou bolet už po 10 sekundách. A ty ruce....pořád špatný. A taky málo pokrčené nohy a vystrčený zadek.
Běhání mi nejde o moc líp, ale aspoň není na první pohled vidět, že jsem amatér.
V neděli jsme vyrazili na jih do Royal National Parku, měli jsme sraz s Martinou a Jirkou. Michal a Jirka trénují na maraton, tak běhali a běhali a běhali skoro tři hodiny. Martina měhala hodinu no a já doběhla ke studánce (mizerné 3km), po cestě málem vypustila duši ale asi už se to začíná zlepšovat. Cestou jsem viděla na stromě lyrochvosta nádherného, který je opravdu nádherný.
Po fyzické námaze jsme doplnili energii grilovaným kuřecím masem, houbama a klobáskama a taky pivem. Dobré to bylo. Kolem místa na grilování se to jen hemží papoušky kakadu, kteří kradou jídlo. Sousedům jeden ukradl obří kus opečené slaniny a na trámu se do něj pustil. Mastnou nohu, mastný zobák, vypadal moc spokojeně. Když s tím kusem potom přistál u vedlejšího stolu, přišla jsem k němu na 10cm a přemluvala ho, ať mi tu slaninu dá, že mu bude špatně. Koukal na mě rozumě, ale pořád ji držel. Tleskla jsem a on ji pustil a dál na mě koukal takovým nenávistným pohledem a snažil se nám ukrást klobásu.

Krmení ptáků je zakázáno......
Tenhle víkend jsem se taky prvně pustila pořádně do řízení. Poté, co jsem si zvykala na auto na vylidněných komunikacích, jsem se vrhla na řízení přes město. Michal, alias GPS, čím dál míň hlásí: "Moc vlevo!" "Plech na plech!" ale stejně ještě vystupuje z auta mírně opocen. Oba výlety byly sice v rámci Sydney, ale 90 minut jízdy od našeho domu. Já se mu nedivím, že se pořád leká. S jízdou po českých silnicích se jízda přes město nedá srovnávat. Jaksi nebylo kde nasbírat zkušenosti. Křižovatka níže je zde obvyklá, počet pruhů v jednom směru je vždy dva a více. Kdyby se aspoň jezdilo vpravo a měli jsme auto menších rozměrů.........

Tenhle týden mám v plánu odpovědět na všechny možné inzeráty ve snaze najít si práci. Během jediného dne se imigračnímu podařilo vyřídit moje víza. Věc nevídaná. Legálně a neomezeně můžu pracovat až do února 2012. Tak mi držte palec, ať se brzy na účet dostaví první dolary.

PS: Odpověď pro Janu: Žít v Austrálii dlouhodobě by bylo parádní, jen by tady se mnou musela být rodina a kamarádi. Bez nich by to nešlo. Takže se určitě vrátíme do Čech.