Už se opakuju, ale pořád máme krásné počasí. V sobotu jsme proto vyrazili na procházku po okolí a v neděli jeli do Royal National Parku, kde jsme se měli setkat s Jirkou, Martinou a jejich kamarády. Na pořadu dne bylo běhání a grilování. Kluci pořád trénují na maraton. Zjistila jsem, že za měsíc pravidelného tréninku už jsem se zlepšila, uběhla jsem totiž 5 km bez toho, aniž bych se cítila na pokraji sil. Před třemi týdny jsem na té samé trase na poloviční vzdálenosti málem vypustila duši. Ti z vás, kdo mě dobře znají, ocení, jaký je to z mé strany obří sportovní výkon :-)
Odpoledne jsme nažhavili gril, seznámili se s Lenkou a Járou a dlouhou dobu jedli a pili. Klobásky, klokaní maso, houby na grilu, česnekovou bagetu, zeleninu, závitky se slaninou.....opět jsem nemusela večeřet. Kakadu se slétali na odpadky a pochutnávali si na zbytcích.



Jediné, co mi kazí náladu, je práce. Psala jsem o panu Robertovi, se kterým jsem vedla nepříliš povedený rozhovor po telefonu. Kupodivu se mi potom ještě ozval a jela jsem k němu na interview. Takže teď čekám na jeho ortel. Včera mi poslal email, že to vypadá pozitivně a že mi ještě zavolá a pořád nic. Mobil prakticky nedám z ruky a každou chvíli kontroluju, jestli se náhodou nevypnul.
Taky jsem dneska (úterý) měla premiéru: sólo jízda autem na nákup. Michal je na služebce v Brisbane a tenčící se zásoby jídla mě donutily sednout za volant bez jeho navigování. Což o to, s řízením už problémy nemám, ale najít na parkovišti v obchoďáku auto, na to moje orientační schopnosti nestačí. V centru jsou tři poschodí parkovišť, každé poschodí má navíc ještě několik úrovní a podle světových stran jsou jednotlivé plochy odlišeny barvou. Zajedu si na zelené parkoviště úplně dolů, zajdu si nakoupit a vylezu na zeleném parkovišti ovšem na jiné úrovni a na úplně opačném konci. Takže pět minut pobíhám a hledám auto. Aspoň že už jsem schopná v tom bludišti najít ten správný obchod.
:-) hlavně že to auto najdeš:-)