Leden 2010

NSW, ACT, VICTORIA

2. ledna 2010 v 6:21 Austrálie
3 300 km bez nehody, po dvou týdnech zpátky "doma." Konečně postel! A jak že jsme se měli? No parádně :-)

Ze Sydney jsme vyrazili 19.12. První zastávkou byla Jervis Bay, kde jsme strávili víkend společně s Mirkou a jejími kamarády Milanem a Janou z USA. Jervis Bay je proslavená bílým pískem, delfíny a klokany. Všechna očekávání se vyplnila. Delfíny jsem moc dobře nevyfotila, tak mi musíte věřit, že jsme je skutečně viděli.

Při cestě do Snowy Mountains jsme navštívili Canberru (ACT), hlavní město Austrálie. Nečekali jsme nic extra, byli jsme proto příjemně překvapeni. Město leží mezi kopci, na řece, jejímž přehrazením vznikla velká nádrž. Prošli jsme centrum, které tvoří muzea, galerie, parky a navštívili jsme i Parlament. Budovy parlamentu jsou ve městě dvě. Stará budova slouží dnes jako muzeum, před kterým rozbili protestní tábor Aboridginci. Nová budova parlamentu se tyčí na kopci a ze střechy je výhled na celé město.
Nový Parlament
Starý Parlament
Snowy Mountains byly nádherné. Do stanu se dobývali klokani a kachny, v řekách pluli pstruzi, všude byly díry vyhrabané wombaty a jeden nám vnoci hrabal kolem stanu. Vyšlápli jsme na nejvyšší horu Mt. Kosciusco (2228m) a dali si ještě jeden kratší walk kolem řeky.
Na začátku 18km trasy.
Seaman´s Hut postavená na památku umrzlého Mr. Seamana v roce 1929. Je možné v ní přespat.
Sníh obarvený písečnou bouří.

Nejvyšší vrchol byl dobyt!
Z hor jsme zamířili vnitrozemím zpět k oceánu.

Jezero Hume. Tady by mohly natáčet horory.
Město Ballarat, které v době zlaté horečky bývalo důležitější a větší než Melbourne.
Cestou jsme projížděli hezká i ošklivá městečka a vinné oblasti! Koupili jsme si výborná vína a obzvlášť vydařené odpoledne jsme zažili popíjením perlivého červeného ve 40° vedru.

Jedním z vrcholů našeho cestování byla Great Ocean Road. Pobřežní silnice dlouhá přes 200km. Tuto silnici vybudovali vojáci, kteří se vrátili z 1. světové války. Její stavba jim poskytla práci a navíc byla zamýšlena jako památník padlým kolegům. My jsme ji jeli od města Port Cambell.

The Arch
London Bridge. Jeho první oblouk se v roce 1991 zřítil a uvěznil na vzdálenějším konci turisty, které potom zachraňoval vrtulník. My jsme u něj za soumraku pozorovali nejmenší tučňáky na světě, kteří vylézali na břeh s potravou pro mladé. Fotit už bohužel nešlo.
Další splněný sen, 12 Apoštolů. Na tohle místo jsem se chtěla podívat už strašně dlouho.
12 Apoštolů postupně spadne do moře. Mořská eroze probíhá rychlostí 2 cm za rok.
Cape Otway National Park po cestě do Melbourne a postavení stanu přímo pod stromem s koalou. Následné objevení další menší koaly. Měli jsme na pár hodin o zábavu postaráno.Hledali jsme v lese další, ale objevili jsme už akorát ježuru. Hrabala si vedle cesty mravence a vůbec si nás nevšímala.

Tři hodiny v Melbourne nám bohatě stačily. Hodně lidí říká, že v Melbourne se žije mnohem lépe než v Sydney. Můžeme tohle tvrzení jen těžko posoudit, mě osobně se na hlavních třídách líbilo, ale celkový dojem mám rozhodně lepší ze Sydney. I když asi už ztrácím objektivitu.

Sto kilometrů od Melbourne leží Phillip Island. Hodně pozitivně se o něm píše a mluví......největší zklamání! Za zmínku stojí akorát Little Penguins Parade, jakási promenáda malých tučňáků. Už jsme je sice cestou pozorovali, ale měli jsme dopředu zamluvené lístky, tak jsme se nakonec na představení vydali. Myslela jsem, že kapacita bude hodně omezená, protože tahle atrakce je známá svým "eko" přístupem. Omyl. Šaškárna pro stovky lidí a hlavně velký byznys, ostatně jako celý ostrov. Skvělým lákadlem na turisty je Nobbies centrum, což je vlastně restaurace a pár informačních panelů o tuleních, kteří žijí na 2km vzdálených skalách. Vidět je můžete za 5 dolarů díky dalekohledu.....
Když si odmyslím ty davy lidí, tučňáci neměli chybu. Lezli z vln pár metrů od nás, viděli jsme je doslova desítky centimetrů na hnízdech, vydržela bych je pozorovat hodně dlouho. Jsem ráda, že jsme je viděli u London Bridge úplně v soukromí i takhle zblízka s davy ostatních lidí. Focení je zakázáno, tak aspoň fotky z netu pro představu.

Pelikáni v San Remu
Nejjižnější výběžek Austrálie, Wilson´s Promontory National Park, kdysi spojený s Tasmánií. Výstup na Mt. Oberon (558m) byl náročnější než výstup na Mount Kosciusco, ale výhled stál za to!
Dva týdny na cestách a v pondělí huráááá do práce.....