Austrálie

Jen tak

29. listopadu 2013 v 3:35
hh

Bracha v Sydney

25. července 2011 v 11:19
Zacatkem cervence priletel na pulrocni studijni navstevu bracha. Takze si s nim pripominam turisticke objevovani Sydney a okoli.

Darling Harbour



Vzpominka na podzimni nedelni obed: kruta, dva druhy knedliku a zeli....



Vivid Festival 2011

2+1 rok v Australii

12. června 2011 v 2:51
V cervnu ubehly dva roky od meho druheho priletu do Australie. Zda se mi neuveritelne, kolik veci se v mem zivote zmenilo. Kdyz jsem si na jare roku 2007 zarizovala pulrocni studijni pobyt, byla jsem neskutecne stastna, ze si splnim sen a podivam se do zeme, kde se zije hlavou dolu. Rodina me podporovala, kamaradi spise odrazovali. Az se nakonec ta, co se na me divala jak na blazna, rozhodla pridat.

Pul roku v Sydney s Misou byl jeden nekonecny kolotoc zazitku, ktery se jako zazrakem tocil i pres neustaly nedostatek penez. Studium anglictiny pres den, uklizeni kancelari v noci, vikendy nabyte zazitky, cestovani, seznameni se s Michalem...i pres unavu a nevyspani jsme proste nemohli sedet doma, protoze jsme byly presvedcene, ze za par mesicu vse skonci a my se vratime zpatky do Cech. Porad bylo co objevovat, vsechny ty nezname pachy, barvy, rostliny, zvirata, nadherna priroda. Kamkoli se clovek vydal, vzdy objevil neco noveho, krasneho.

Kvuli Michalovi jsem si pobyt protahla o dalsich sest mesicu. Uklizeni jsem vymenila za vyrobu sendvicu a kafe, kurz anglictiny za pondelni dochazku na podprumernou college. Zazitky stale pribyvaly, list oblibenych mist se prodluzoval. Navrat domu byl po roce krasny. Rodina, kamaradi, znama mista, ale take pocit samoty. Bohuzel nastal take cas kousnout do kyseleho jablka v podobe diplomove prace a statnic. Zkousky a zapocty v predterminech, prace na pul uvazku, Michalova vanocni navsteva. Na jare konecne obhajoba diplomky, statnice a jeste pred promocemi sup do letadla a zpatky do Sydney.

Svatba zorganizovana behem dvou tydnu. Saty bez vlecky a bez zavoje, svatebni kytice uvazana v predvecer obradu. Bez rodiny, kamaradu, za svedky dva uplne cizi lide. "Hostina" ve vietnamske restauraci. Takhle jsem si svuj svatebni den nepredstavovala a presto bych nezmenila vubec nic. To nejdulezitejsi totiz nechybelo.

Hledani prvni opravdove prace trvalo pomerne kratce, kazdopadne mne se ty dva mesice "nicnedelani" zdaly nekonecne. Ze svedku na svatbe se rychle stali nejblizsi kamaradi a spolecne stravene vikendy nemaji chybu. Nova mista se jiz neobjevuji tak snadno, ale zase mame sva oblibena, na ktera se radi vracime.

Neprijde mi zvlastni, ze ziji na druhem konci sveta a prece se tomu casto divim. Tezko popsatelny pocit. Vsedni zivot na (ne)vsednim miste s nevsednimi zazitky. Nezalezi na tom, jak dlouho jeste budu zit hlavou dolu, protoze vnitrni rozpolcenost zustane. V Cechach se mi bude styskat po Australii a v Australii se mi bude styskat po Cechach.

Andulka

29. května 2011 v 7:47
Pred tremi tydny jsme si prinesli domu andulku. Presneji receno andulaka, 5-ti tydenni sedomodre mlade.

Rikame mu bud Pepiku nebo Budgie (ang. zkratka pro andulku). Koupili jsme ho od chovatele a mysleli jsme si, ze bude trvat par tydnu nez si na nas zvykne. Ovsem hned druhy den nam sedal na ruku a treti den jsme ho prvne pustili z klece. Po trech tydnech uz si zvykl natolik, ze seda na rameno, sedi mi na ruce treba pul hodiny a kouka se mnou na televizi. Ucime ho mluvit, ale to mu zatim moc nejde.


Blizka setkani tretiho druhu




Na zahradce rostou tuje a je pod nimi casto poradny bordel. Uz vime proc. Pristizeni pri cinu

Podzim

30. dubna 2011 v 0:42
Podzimni Velikonoce, krasne teplo a vetsinou slunecno. Dokonce i koupani v mori probehlo. A taky aspon jedno snorchlovani. Videla jsem malou chobotnici.

Northeren Rivers, oblast Hat Head:
Od Smokey Lighthouse

Cestou k Little Bay


Seal Rocks


Kazdorocni podzimni navsteva Blue Mountains a zahrad Mr. Wilson. Tenkrat bez Michala, zato s Jirkou a Martinou.









Z breznoveho vyletu, ktery jsme za velkeho vedra podnikly s Martinou na Bobbin Head. Vsimnete si krasnych Grasstree. Pokud byste si podobne vzrostly chteli poridit do zahrady, pripravte si nekolik set dolaru.



Houbareni u nas v ulici
Konecne jsme sehnali nove ubytovani, takze poslednich par dnu nakupujeme, uklizime, nakupujeme, uklizime apod.

Stripky z ledna a unora

23. února 2011 v 8:19
Leto se pomalu chyli ke konci, chladnejsi rana predznamenavaji prichod podzimu. 

Po dlouhe vanocni dovolene jsem se dostala do pracovniho tempa celkem rychle. Od zacatku roku zaciname koukat po novem ubytovani, chodime na inspekce a cekame na tu spravnou nabidku. Kvuli zmene viz musime do konce brezna udelat zkousky a dostat australsky ridicsky prukaz, takze pomalu projizdim teorii a nejspis si i zamluvim jednu jizdu v autoskole. Pravidla se od ceskych az tak nelisi, ale od nekolika znamych jsem slysela, ze prakticke jizdy jsou dost narocne. Bude treba vychytat veskere mouchy, abych nepropadla. 

Na vikendy jsme zustavali vetsinou doma. Panovala dost velka vedra. Behem jednoho vikendoveho pobytu v Berry jsme se zasli podivat na jakousi rocni zemedelskou vystavu a zasli nad zavody v sekani dreva, psich skoku do vysky a vystav vseho mozneho. 

Pres tyden chodim plavat, na pilates a taky jsem zacala s tenisem. Jeste musim zminit, ze par dni mi zabralo precteni trilogie Milenium od Sveda Stiega Larssona. Kdo ma rad detektivky a nevadi mu nekolik set stranek, at si precte vsechny tri dily. 

Ani nemam tentokrat zadne fotky, takhle je od moji kolegyne Sity a je z oslavy narozenin dalsi kolegyne Anny.

s

In the middle of nowhere

2. ledna 2011 v 5:47
aneb dovolena v outbacku Jizni Australie, Victorie a Noveho Jizniho Walesu. Co to vlastne je ten outback? Cetla jsem jednu vystiznou definici :pokud spolu s jidlem polykate mouchy, voda se vari po peti minutach na slunicku, nejblizsi benzinova pumpa je 500km daleko a kolem vas neni "vubec nic", potom jste dorazili do australskeho outbacku.

Outback mame radi a "vubec nic" je nadherne.

My jsme meli ale letos trosku barevnejsi outback diky povodnim v Queenslandu. Voda pomalu steka do ostatnich statu a v outbacku take naprselo neobvykle hodne vody. Vysledkem byly zelene a rozkvetle kere, stromy, kvetiny a spousty zvirat.

Na cestu jsme vyjeli v sobotu 18. prosince. Auto proslo dukladnou prohlidkou v servise a bylo nalozeno az po strechu: kanystr benzinu, kanystry vody, konzervy jidla, drevo, plachta, sekera, lopata, stan apod. Celkove jsme ujeli temer
5 000 km, z toho 600 km po nezpevnenych cestach. Do Sydney jsme se vratili na Silvestra.

Nasim cilem byl narodni park Mungo v NSW, Flinders Ranges v Jizni Australii. Priblizna mapka nasi trasy.


h
Prvni delsi zastavkou na nasi ceste byl Mungo NP. Tato oblast je proslavena otisky stop prehistorickych lidi, kteri obyvali tuto oblast. Narodni park dostal nazev podle vyschleho jezera Mungo. Jeste pred 20 000 lety bylo plne sladke vody a po jeho brezich se prohaneli 3m klokani, obri wombati, praaustralane a cela oblast byla krasne zelena s privetivym klimatem. Jak se behem dob ledovych posouval pas anticyklon, dochazelo k vysusovani cele jezerni soustavy a ke zmene klimatu. Nasledkem toho byli praaustralane nuceni ukoncit rybolov a zacit lovit. Mungo NP patri mezi svetove chranena uzemi, jelikoz mimo Afriku se jedna o nejstrasi dolozenou oblast, ve ktere zili nasi predci. Počátky osídlení jsou staré 60 000 let.

V parku je také známá Čínská zeď - jedná se vlastně o břeh jezera, který je vyvýšený několik metrů nad okolní plochou krajinu. Samozřejmě jsme viděli spoustu klokanů, pštrosů emu, různé druhy ptáků a ještěrů. Radost mi udělali papoušci Major Mitchell´s Cockatoo - kakadu inka. Krásní ptáci.

Scink
s
Varan
j

Klokanice s malym klokankem. Foceno v kempu. Kemp byl nadherny, obrovsky, uprostred prirody a prazdny, jen my a dalsi dve auta daleko od nas. Brzy ráno nas vzbudili ptaci svym revem. Vsude kolem jich litaly desitky, vcetne mych oblibenych kakadu inka.
j
Hodujici kakadu. Bohuzel jsem je nezvladla vyfotit z najezenou chocholkou. Takze pridavam i jednu fotku z netu, abyste videli, jak jsou nadherni.
j

s

Vyschle jezero Mungo
a
Emu na dne jezera.
h

Z parku jsme se vidali na cestu po brezich nejvetsi australske reky Murray. Misty jsme museli zmenit trasu, kvuli povodnim byly uzavrene silnice.
g


Take jsme celili invazi kobylek, ktere se v jedne oblasti premnozily uz podruhe v roce.

a
Vice jak 500 let stary eukalyptus. Obvod kmene pres 10m
d
Cilove misto: pohori Flinders Ranges v Jizni Australii. Zajimave a jedinecne misto. Nadhera! Krasne skaly, spousty zvirat a zadni turiste. Pres Vanoce se hold nikomu do toho vedra nechce. Nam pocasi docela pralo, pres 40 stupnu ve stinu jsme meli jen jednou. To jsem potom travila odpoledne v mokrem obleceni a pod mokrym sarongem. Jinak se ten zar vydrzet nedal. Obleceni i sarong bylo suche behem 15minut ve stinu.....

h

h
k
Aroona Valley - v 19. stoleti se tady prvni pristehovalci pokouseli hospodarit. Ovce, dobytek, obili, ovoce....vedro, sucho a na druhe strane obcasne povodne a nedostupnost mista je donutili po nekolika letech odejit.
j

Prujezd Brachina Gorge, nekolik km dlouhou souteskou. Prekvapili nas pstrosove emu a ohrozeni Yellow Footed Wallaby - Klokan zlutonohy, krasny mensi druh klokanka.
a
s
j
Rodinka emů na silnici
j
Z Flinders Ranges jsme se pres tezaske mestecko Leigh Creek vydali na SZ do odlehleho narodniho parku Gammon Ranges. Cestou jsme projizdeli pres osadu Iga Warta, ktera je vlastnena aboridginci. Bohuzel jsme dorazili na Stedry den, takze jsme planovane aktivity s poznavanim aboridginske kultury museli odlozit. Pres Iga Wartu jsme se dostali do dalsi aboridginske osady Arkaroola, kde jsme prespali a vraceli se zpatky na jih do Flinders Ranges. Arkaroola je krasne misto, ve kterem jsme konecne videli hejna andulek. Bohuzel jsou na me moc rychle, manevruji z mista na misto bez prestavky.

Stedrovecerni obed na dne vyschle reky po ceste do Arkarooly.
g
Arkaroola
h
Vyjeti tohoto kopecku vyzadovalo zapnout topeni na maximum, aby se nam nezavaril motor....
f
j
Stedry vecer
h
Zpatky ve Flinders Ranges, nejvetsi vedro, ktere jsem kdy zazila - pod modrym sarongem.
a
Horsti klokani
d
Navrat domu pres Adelaide, kolem ktere neni nic k videni. Samotne mesto jsme rychle prosli, dali si obed a pokracovali dale. Moc se nam pri pobrezi nelibilo. Vyprahla rovina, nic moc k videni. Akorat ve Victor Harbor jsme videli starou tramvaj tazenou konmi. A potom take jedno ruzove solne jezero Bumbunga

k
Navsteva mesta Hay a muzea venovanemu strihani ovci. Moc zajimave, dokonce i demonstrace strihani ovce probehla ve stale funkcni striharne. Momentalne v Australii zije 120 milionu ovci, ze kterych se jednou rocne ostriha 700 000 000 kg surove vlny. Vse se dela porad stejne, rucne. Videli jsme i na videu demontraci, jak ovci striha robot.....Ale rychlejsi je to porad rucne elektrickym strojkem. Za osm hodin strihac prumerne ostriha 140 ovci. Nemusim podotykat, jake byva ve starych drevenych baracich vedro.

I kdyz to tak nevypada, ovce drzela celou dobu, vubec nekopala.

j

Navrat do Sydney pres Kananga Walls

a
Silvestra jsme stravili doma, protoze jsme byli po ceste docela dost unaveni. Doufam, ze jste meli krasne svatky a do noveho roku preji jen to nej.

Christmas party

29. listopadu 2010 v 8:36
26.11. se konala slavnostni vecere pro vsechny zamestnance spolecnosti. Bylo fajn videt vsechny takhle pohromade, ale tim vycet pozitiv konci. Jidlo nestalo za moc, proslov sefa byl tak pokrytecky, az se mi z toho delaly mzitky pred ocima.

S Manju a Nikitou
a
a
Indira


2
3

Po roce opet na pousti

29. listopadu 2010 v 8:09
Konec listopadu, pocasi nahoru a dolu. Nastesti vikend se vyvedl a horke vikendove dny jsme stravili na pisecnych dunach u Newcastlu.

Tin City uprostred dun

a
Nas tabor. I na ohen a "burty" doslo.
g
a
h
Rybareni. Zase nic....
a
a


Na delfiny a velryby uz jsme si zvykly, ale videt na plazi karavanu s velbloudy je porad jeste neobvykle.
a
m
Cestou domu jsme se stavili na krmeni pelikanu v Entrance
a
n

Listopad

22. listopadu 2010 v 7:14
Zdravim vsechny ctenare.

Po delsi dobe opet pisu a hlavne vyvesuji fotky. Nic vyjimecneho se nedeje, jen nebyla a neni nalada psat.

Pocasi mame temer letni, koupeme se v mori, jezdime pod stan a uzivame si slunicka. Pomalu zaciname planovat vanocni cestovani do Jizni Australie.

Par fotek z uplynulych tydnu:

Wild life show ve skolce v City. Deti, nektere ucitelky a hlavne ja jsem si tohle predstaveni maximalne uzila.
a


Zajimavy exemplar papouska: Long billed corella - kakadu tenkozoby
a
Vanocni silenstvi zacina
m
Jakarandy
b
Klasika. Porad stejni.
g
Navsteva muzea - kostra ptakopyska
h

Seal Rocks

4. října 2010 v 11:15
Pondelni volny den/ svatek prace jsme vyuzili k vyletu na Seal Rocks, a narodni park Myall Lakes asi 250 km severne od Sydney. Vyrazili jsme tradicne s Jirkou a Martinou.

Bohuzel pocasi nam cele tri dny nepralo a hodne prselo, ale i tak to byl zajimavy vylet. Jaro je v plnem proudu, vsechno kvete, vsude plno ptaku, pocasi je promenlive, uz aby se ustalila letni vedra.


Majak na Seal Rocks (Tuleni skaly - tulene jsme nevideli)
j

Jeste ze vzali plachtu! Kempovali jsme mezi stromy v lese, navstivil nas i dingo. Vsude byly rozmistene cedule, jak se chovat, aby dingove neskodili. Sousede v kempu zrejme instrukce necetli a prisli o zasoby.

k
j
Treachery beach vedle naseho kempu. Ani dest nas neodradil a vylezli jsme s Martinou kvuli tomuhle vyhledu na skaly. Kluci dole surfovali. Taky jsme na tehle plazi rybarili, ale more bylo moc rozbourene. Sice jsem nic neurvala, ale zato se zlomil novy prut.....

Ve vlnach s klukama surfovala i hejna delfinu, bylo nadherne je pozorovat s plaze a urcite jeste lepsi byt kousek od nich ve vode. I kdyz pry obema na chvili zatrnulo, kdyz se z vody vynorila jen hrbetni ploutev....
k
j
A trochu fauny a flory, protoze ta stala za to.


Na auto nam utocil tenhle krasavec, Superb Blue Fairy Wren, cesky modroplastnik nadherny.
j


Na zemi zobali astrildi rodobrvy, (red brown finch)
j



Na strome sedel na vejcich lelkoun sovi,( frogmouth).
h


Banksie kvetou zlute, oranzove, ruzove a cervene, stejne jako eukalypty. Hotove najezdy na ne delaji medosavky a papousci. Tehle cervene se rika bottlebrush - protoze kvet pripomina stetku na myti lahvi.
m
n
n

Jeste pridavam par fotek z minulych tydnu:

Zari na Seven Mile beach a jak je videt, bylo horko. Ovsem do more zatim jen v neoprenu.
m

Grilovani v parku a nasledny odpocinek po porci hamburgeru.
f
Moji oblibeni pelikani z kempovani v Shellharbour
n
n
n

Martiny fotky:

b


n
n

Jervis Bay

1. září 2010 v 9:33
Dnes mame prvni jarni den a jaro uz je vazne citit ve vzduchu.

Vyjeli jsme na vikend konecne mimo mesto, do kouzelne Jervis Bay.

Vstup na Green Patch Beach, jednu z nejbelejsich plazi sveta
j
g
f


Koupili jsme zob pro papousky a sletlo se jich k nam spostu, ruzne druhy.
d

Cekam, az pristane nejaky i na druhou ruku
m
k
k
Tenhle priletl pred fotak nastaveny na samospoust
h
Udelali jsme si k obedu same dobroty na grilu, prosli se po okoli a v nedeli jsme potom jeli zpatky do Sydney. Cestou jsme se stavili v Kiame na miste, kde tryska voda do velke vysky. Vodotrysk vznika hodne vysoky zvlast pokud jsou velke vlny a priliv. Tahle kombinace nastala zrovna kdyz jsme tam byli a bylo to hodne pusobive.
g
K veceru jsme rybarili a podarilo se mi po urputnem boji temer vytahnout mensiho tunaka. Bohuzel vyklouzl z hacku metr nad hladinou. Tenhle skoro ulovek zaznamenali okolni rybari a ptali se me, na co chytam. Hehe, stava se ze me profik :-)

Odlet domu

2. července 2010 v 14:51
Jeste tyden v praci a pak hurraaa domu! Uz se nemuzu dockat. 20. cervna to byl presne rok od meho druheho priletu do Australie. Ani se tomu nechce verit.

V praci cas utika jedna radost, dokonce jsme naplanovali spolecnou veceri, na ktere se nas sesla vetsina. Holky jsou sice fajn, ale ryze zensky kolektiv mi moc nesvedci, takze jsem nakonec rada, ze se jednou za 14 dni ukaze sef. 

Tady par fotek z vecere ve spanelske restauraci. Jsme hodne multikulturni firma a strety  osobnosti z ruznych kultur a nabozenstvi jsou obcas i vtipne.

Zleva Indka Monil, Mexicanka Regina, Australanka Mireille s Libanonsko/Turecko/ Ruskymi rodici, Indo-Italka z Noveho Zelandu Geneva, Pakistanka Zaheda, Australanka - Italka Angela, moje malickost, Korejky So Young a Ziini, zrzka Silvia z Italie. Za kamerou potom Nepalka Sita. Bohuzel nedorazila Indka Rohini, Jihoafricanka Yusrah, Cinanka Yan, Irka Aoifa, Afghanistanka Faiza a Libanonka Pascale.
g
m

m

Vivid Festival 2010 a Ku Ring Gai National Park

13. června 2010 v 1:09
NSW slaví 84. narozeniny královny Alžběty a v celém státě je v pondělí volno.

V pátek večer jsme se vydali do nádherně nasvíceného města. V Circular Quay jsme potkávali lidi v různě nasvíceném oblečení. Hlavním tahákem festivalu je samozřejmě netradičně nasvícená Opera, ale i mrakodrapy mění barvy.

Díky prodlouženému víkendu se v rámci Vivid Festival také uskutečnila show The Rocks Fire Water. Vyvrcholením představeí bylo připlutí nádherně nasvícené historické lodi. Po skončení show jsme prošli noční trhy v Rocks, které nabízely především všechny možné druhy jídla. Moc se nám líbily i indické tance.

jj
mm
n
nn
nn
kk
m

V neděli jsme se ještě s Jirkou vydali do Wismans Ferry, malé vesničky asi hodinu od Sydney. Chytali jsme ryby a projížděli okolí. V historické hospodě jSettlers Arms Inn sme si chtěli dát nějaký dobrý oběd, jídla vypadala lákavě. Po hodině a půl čekání nám konečně donesli studené steaky a ten můj byl tedy téměř syrový.

V pondělí měl Michal fotbal, tak jsem se sama vydala do Ku Ring Gai National Park, který je necelou hodinku cesty na sever. Měla jsem štěstí na nádherné počasí, které trvá celý týden. Vydala jsem se na výběžek West Head, odkud je krásný výhled na Palm Beach. Potom jsem zajela na aboriginské rytiny ve skalách a dala jsem si kousek tracku. Měla jsem štěstí na spoustu ptáků: krocana, černé kakadu a medosavky.

l
gg
gg
jj
jj
kk

Květen

24. května 2010 v 10:33
24. května a ani jeden příspěvěk? Tak to se musí napravit.

Podzim je v plném proudu, mlha po ránu, chladno a déšť. Občas sluníčko pálí tak, že se dá ještě koupat v moři. Zajímavá kombinace. Koupila jsem si nový kabátek a pletu šálu.

Michal hraje vždy v sobotu fotbal a já už jsem byla dvakrát fandit! V neděli jezdíme k Mirce na lekce v leadershipu spojené s poznáním sebe sama. Taky se v Sydney běžel půlmaraton a Martina se zúčastnila! Vyrobili jsme plakátek a vydali se fandit.

hh
Jirkovy fotky - 10 00 běžců a Martina. No a já taky běhám jak divá! Třeba taky někdy dostanu nějakou medaily.
j
kk

Jeden páteční večer Anne s Cliffem hostili deset kamarádů indickým jídlem. Podíleli jsme se na přípravě několika chodů a samozřejmě i na jejich konzumaci. Balili jsme pět druhů kari do banánových listů spolu s rýží. Výborná záležitost, ale značně pracná. Přípravy probíhaly celý týden!

Já jsem taky už dvakrát zužitkovala lekci v indickém vaření a pustila jsem se do výroby lilku s rajčaty a čočkou na indický způsob. Byla jsem potěšená, že všem chutnalo a i Indové mi řekli, že to chutná a vypadá indicky. Je to jednoduché, rychlé a recept pro zájemce:

1 větší lilek
3 červené cibule
4 rajčata
máslo a olej
červená čočka - nemusí být, dávám 1 hrnek
římský kmín celý (cumin, ne český!), kardamon celý, fenykl celý, garamasala, koriandr prášek, red chilli, turmeric, černý pepř, zázvorovo česneková pasta, citronová šťáva

Ve větším hrnci se rozpálí máslo s trochou oleje a přídá se asi půl lžičky celého římského kmínu (nepoužívat český, chutná úplně jinak), 2 plody kardamonu a asi půl lžičky celého fenyklu. Nechá se v hrnci asi 3 minuty, aby se uvolnila vůně. Přidá se na kostičky nakrájená červená cibule a smaží se do zlatova.

Mezitím se dá uvařit celý lilek, já ho dělám v mikrovlnce s trochou vody. Musí být měkký a po uvaření se sloupne slupka a nakrájí se na malé kostičky, včetně semínek. Rajčata se také nakrájí na kostičky.

Když je cibule zlatá, přidám do ní rajčata a všechno ostatní koření, pastu a citronovou šťávu. Přidávám od oka, lepší dát méně (hlavně chilli) a případně dochutit později. Než rajčata změknou a pustí šťávu, uvařím si do poloměkka červenou čočku, kterou spolu s lilkem přidám do hrnce, zaliju trochou vody a dusím asi 15 minut, aby se prolnuly všechny chutě a vše bylo měkké. Nejlepší je k téhle směsi jenom chleba, čapátí nedělám.

Kdyby se do toho někdo pustil, ať se ozve, jak to dopadlo.

Taky jsem se začala víc zajímat o aboriginské výtvarné umění a pořídila si první obrázek, originál.  Zobrazuje putování emu a klokana. Kdyby chtěl někdo podobný domů, ozvěte se :-) Přemýšlím, jak to bude s leteckou přepravou  nějakého velkého...

h






Podzimní nostalgie v Mount Wilson

26. dubna 2010 v 10:59
Blue Mountains a konečně známky podzimu!

j
j
k
j
h
k

Reptile Park

22. dubna 2010 v 12:32
Víkend začal slibně lekcí z indické kuchyně. Po třech měsících jsem se sešla s Nikitou a Jessicou u Nikity doma a užili jsme si holčičí večer v rámci kterého jsme se naučili připravovat indické luštěniny, lilek a chleba. Foťák jsem bohužel nechala doma, tak snad se brzy uskuteční lekce č. dvě.

V neděli jsme vyjeli na ryby a taky do Reptile Parku, kde měli docela vtipně udělanou show s různými plazy a tasmánským ďáblem.

k
k
k
k

Good morning Mr. Gershwin

10. dubna 2010 v 6:09
Po téměř dvou letech jsem konečně navštívila Operu. S Martinou jsme se hodili do gala a prožili večer téměř ve velkém stylu. Vybrali jsme si taneční představení Good morning Mr. Gershwin doprovázené jak jinak než hudbou George Gershwina. Hodně zajimavé a nevšední představení.

Taky jsme si dali mojito v Opera baru, stylove s vyhledem na nocni mesto
h

To malé černé na schodech jsem já
e

Minulý víkend byl díky Velikonocům prodloužený a i přes mírnou nepřízeň počasí jsme vyrazili do NP Barrington Tops a opět na duny Stockton Beach. Tentokrát jsem si zkusila i řízení a byla jsem nadšená.

Udoli kolem Barrington Tops

j
Výhled na Port Stephens
d
Zakladni tabor na dunach, poradne foukalo ale stan vydrzel
g
h
I opekani parku se konalo
j
A taky jsme s Martinou chytli každá jednu rybu, tentokrát už docela velkou. Panove ostrouhali.
h

k

Kangaroo Valley

14. března 2010 v 8:54
S Martinou, Jirkou a Tien v Kangaroo Valley (Martiny fotky)


Fitzroy Falls




Wombati

Stockton Dunes

7. března 2010 v 8:31
Michalovi kolegové z práce vyráželi o víkendu 200km na sever na písečné duny nad Newcastle. Připojili jsme se ke Kanaďanům Jamesovi a Brie, Argentinci Walterovi, Jihoafričanům Hankovi, Charlotě a jejich dvouměsíční dcerce Shai (typická australská skupinka :-) ). Plus na stejné trase se pohybovali i Jirka s Martinou.

Na cestu jsme vyrazili v pátek za hustého deště. Špatné počasí jsme přepili pivem a skotskou a navlhlý zalezli nad ránem do stanu. V sobotu jsme před snídaní vyrazili chytat ryby. Říkali jsme si, že když nás mezi sebe vezmou ostřílení rybáři, tak musíme i my něco chytit. V sobotu jsme akorát urvali pár háčků, olůvek a plováků, ale v neděli se nám zadařilo. Já jsem chytla čtverzubce a dvě větší ryby zvané tailor a Michal chytil dva tailory. Už jsme chtěli prodat pruty, ale po tomhle úspěchu asi zakoupíme další vybavení.....

V sobotu odpoledne jsme se vydali s terénními auty na písečné duny. Člověk má pocit, že je na poušti. Škoda, že pršelo, za slunečního svitu by byla iluze dokonalá. Povedlo se nám i ztratit mezi dunami, některé jsme vůbec nevyjeli a hledali jsme cestu k pláži docela obtížně.



Martina, Walter, Michal, Hank, James, Brie
Naše česká čtyřka
 
 

Reklama
Reklama