Norsko

Norsko

2. února 2007 v 19:06
V srpnu 2006 odletěla moje spolubydlící Zuzka studovat v zimním semestru norštinu do Kristiansandu, na jihu Norska. Při "povídání" přes icq mi navrhla, jestli bych u ní nechtěla strávit 14 dní začátkem října. Tou dobou už jsem měla po státnicích, tak jsem si řekla, proč ne. Naši mi pobyt v Norsku věnovali k úspěšnému zakončení školy + k narozeninám. Koncem září jsem si koupila letenku. Do této doby jsem nikdy sama nikam necestovala, nejdál jsem byla s kámošema v Chorvatsku. S angličtinou na tom nejsem zrovna nejlépe a na letiště jsem v životě ani nevkročila. Měla jsem docela obavy, jak zvládnu doletět do Osla a odtud se dopravit 200km na jih do Kristiansandu.....Proto jsem 4.10. s radostí uvítala doprovod Míly a Martiny na Ruzyň. Čekání na letišti uběhlo jako voda a a ni nevím jak jsem seděla v letadle. Bylo z mého pohledu úplně miniaturní a nevypadalo zrovna seriózně. Nezbývalo mi, než pilotům SAS věřit. Let trval necelé dvě hodiny a opravdu jsem si ho užila! Kam se hrabou pouťové atrakce! Prostě super :-)
Na letišti v Oslu nebyly žádné komplikace, koupila jsem si lístek na Flytog a dorazila jsem na hlavní autobusové nádraží v Oslu. Koupila si lístek do Kristiansandu a hned naproti kase jsem našla ten správný autobus. Řidič mi uložil zavazadla a za pět minut jsme vyjeli směr Kristiansand. Byla jsem vážně šťastná, že jsem to všechno zvládla, domluvila jsem se a že za 4 hodinky už budu u Zuzky. Cesta ubíhala rychle, koukala jsem se po krajině a byla jsem úolně unešená tou nádherou, která se nedá popsat.
Už za tmy jsem dorazila do Kristiansandu a přivítala se se Zuzkou. Vydali jsme se pěšky k ní na kolej přes celé město. I když jsem na zádech nesla skoro 20kg, cesta ubíhala rychle a ještě jsem se stačila rozhlížet po městě.
Na koleji jsem si dala rychlou sprchu a vyrazili jsme se zuzkou k ní na univerzitu, kde zrovna mezinárodní studenti představovali národní pokrmy svých zemí. Moc jsem si s nima nepokecala, styděla jsem se. Ale ke konci večera už jsem se celkem rozmluvila. bylo to moc fajn setkání.
5.10. jsme vyrazili na výlet do Baneheia, což jsou krásná malá jezera kousek za městem. Lezli jsme po skalách porostlých vřesem, trhali borůvky a užívali si sluníčka.
R
Rozhodli jsme se, že se podíváme také do parku Ravnedalen, který byl založen v 19. století. Park sám o sobě není moc velký ani nijak výjimečný, až na skály vysoké 40m, které se tyčí kolem dokola a působí majestátně.
Cestou zpět jsme šli přes centrum a zašli i do pevnosti Fortress. Pevnost je přehnané slovo, je to kulatá stavba menší než Kotnov. Ale je z něj krásný výhled na přístav a moře.
Zuzky učitel norštiny nás jedno odpoledne vyvezl rybařit na moře, bohužel jsme nic nechytli.
Kristiansnad a okolí jsme prošli za několik dnů a čekal nás třídenní výlet do Bergenu. Cestovali a bydleli jsme ještě se třema holčinama z Německa, ty zařizovali jízdenky i ubytování. Jeli jsme přes noc vlakem a brzy ráno se probudili (všichni kromě mě, já nespala vůbec) do slunečného dne. Ubytování jsme měli mít až od 11, takže jsme si jen donesli zavazadla do krásného červeného norského minidomku v centru a vydali se na obhlídku.
Vyjeli jsme lanovkou na horu Floyen, pod námi se rozprostíralo celé město. Hora má sice jen 320m n.m., ale stejně jsme to dolů šlapali děsně dlouho.
Taky jsme na vrcholu narazili na obří sochu trolla.
Pak jsme se samozřejmě vydali okouknout Bryggen, hanzovní dřevěné domy z 12. století, které jsou na seznamu památek UNESCO.
Prolezli jsme kde co, muzea, krámky, rybí trh. Druhý den jsme se sešli se Zuzčinou kamarádkou, která v Bergenu studuje. Ta nám ukázala další zákoutí města a hlavně super uličky.
Večer se k nám přidal ještě Zuzčin spolužák s Kristiansandu a jeho holka Hanka. Jeli jsme kousek za město a celé odpoledne jsme strávili rybolovem. Moc nás to bavilo a dokonce jsme chytili a následně ugrilovali tři makrely.
Tři dny utekli jako voda a nás už čekali jen 2 dny v Kristiansandu a pak výlet do Osla. V Kristiansandu jsme prolézali obchůdky, nakupovala jsem suvenýry. Brzy ráno jsme vyrazili na 4h cestu do hlavního města. Celou dobu jsem marně vyhlížela losy...Cesta rychle utekla, pořád bylo na co koukat. Samotné město nás dost zklamalo, jsme prostě z Prahy zvyklé na jiný luxus. Zklamání z města nám vynahradil Vigelandův park, ve kterém stojí zvláštní sochy a celý je zasazený v pěkném prostředí. Navíc podzimní listy byly právě v těch nejhezčích barvách, byla jsem opravdu okouzlená.
Noc jsme strávili u dalších Zuzčiných kámošek na koleji. Holky Zuzce k narozeninám upekly koláč. Takže jsme u koláče a jasmínového čaje seděli až do 3h ráno...Vstávání po třech hodinách spánku a spěch na letiště bych si klidně odpustila. Navíc jsem se i docela bála v letadle. Ale úspěšně jsme přistáli v Praze. Tak se mrkněte do galerie, je tam hafo dalších fotek.

 
 

Reklama
Reklama